Dějiny národa Českého - SENOSEČ, ŽNĚ A DOŽÍNKY

  Seno bylo vždy součástí nejedné usedlosti a neméně vážené jako obilí. I k němu se váže nejedna tradice. Například bývalo zvykem, že mládenci dívky, které šly na první sečení trávy v roce, polévali vodou, aby nebyly lenivé. Seno, které bylo sečeno na konci května, bylo velmi ceněno a přisuzovala se mu léčivá síla a dávala se dobytku jako lék.

  Kdo sekal trávu na Svatodušní svátky, tomu vypadalo tolik vlasů, kolik posekal stébel. S trávou se také čarovalo. Utrhl li soused sousedovi z louky nebo zahrady hrst trávy na svátek svatého Jana Křtitele (24.6), a poté vešel po kolena do studené vody a trávu hodil za sebe, přetáhnul tím veškeré štěstí a užitek sousedova domu a hospodářství k sobě. Končící senoseč byl znamením na nadcházející žně.

  Žně bývaly velkým svátkem pro celou ves či panství. Kdo měl zdravé nohy a ruce, činil se na poli od svítání do soumraku. Když přišli ženci na pole, smekli, nábožně se pokřižovali a přidali krátkou modlitbu ke zdaru. Pak vzali kosy do rukou a i s nimi udělali ve vzduchu znamení kříže nad obilím. Pilná práce se přerušovala pouze broušením kosy či při krátké svačině. Sekáči neúnavně kosili a ženy za nimi srpem dočišťovaly a vázaly. Obilí se kladlo po náruči na povříslo a vázaly se snopy.

  Než se začalo vázat, mělo se povříslo třikrát otočit, aby se sklidilo šťastně. První snop vázala vždy hospodyně. Večer se ze snopů stavěli panáci. Ke kosení se vázalo i několik pověr. Jestliže byl některý klas ještě kvetoucí, znamenalo to hlad pro celý kraj. Dvojitý klas znamenal, že zrní nabude na ceně.

  Velmi oblíbeným zvykem bývalo, že ženci svazovali prvního návštěvníka ten den, co za nimi došel, ať byl z rodiny hospodáře či pouhý pocestný se slovy : ,,My tohoto práva máme, že můžeme vázati hrabata, knížata i samého krále. Přitom jim přeji, ať ourodnou sklizeň mají a nám na džbánek piva přispějí". Aby byl rozvázán a propuštěn, musel se vykoupit. Když došlo na odvoz obilí z pole, zastavil první vůz u potoka, řeky či rybníka, vzal hospodář tři klasy a namočil je do vody. Věřil, že tak ochrání úrodu před ohněm. Před hlodavci prý nesměl promluvit po cestě domů. A další zvyk byl pro karbaníky, hráči a milovníky čísel.Věřili, že když si dají pod polštář hrst obilí, sny které se pak zdají, napovídají o šťastné výhře.

  A ještě na závěr maličkost...když při první sklizni přišla bouře, při prvním zahřměním lehali si všichni na zem, aby je nebolelo celý rok v kříži.