Dějiny národa Českého - SLAVNÝ HUSITSKÝ VOJEVŮDCE PROKOP HOLÝ(PROCOPIUS RAUSUS BOHEMUS)

  Jednou z nejvýznamnějších postav husitského reformního hnutí, která svým věhlasem někdy dokonce zastínila i slavného táborského vojevůdce Jana Žižku z Trocnova, byl mladý nebojácný husitský kněz a vojevůdce Prokop Holý. Bohužel nemám informace, kdy se tento plebejský hrdina narodil, ale staré táborské kroniky uvádí snad L.P. 1381. Prokop Holý se od počátku husitských válek hlásil k táborské levici, radikálům, kteří se snažili v husitském reformním hnutí prosadit svůj vlastní program 72 článků.

  Jednalo se o program, který byl přijatelný pro všechny husitské frakce a vznikl jako ideový kompromis. Ale radikálům, jako byl právě Prokop Holý se nakonec vlastní program schválit nepodařilo. Prokop Holý sám pocházel z pražské patricijské rodiny a získal univerzitní teologické vzdělání. Patřil tedy mezi středověké vzdělance a ovládal prý kromě češtiny a latiny i němčinu a franštinu. Zřejmě při univerzitních studiích se seznámil s reformními idejemi husitismu a záhy patřil mezi velké nadšence a hlavně stoupence mistra Jana Husa. Není ani vyloučeno, že se s Husem i setkal osobně na nějakém kázání, ať už v Praze, nebo na venkově.

  Po L.P. 1420 se Prokop Holý stal dokonce i emisarem táborského kněžstva, tedy brzy po založení jihočeského města Tábora, hlavní bašty husitů v tomto regionu s Žižkou a dalšími táborskými hejtmany v čele. Má se také za to, že Prokop Holý patřil k té části táborského duchovenstva, která stála pevně za Janem Žižkou z Trocnova, ale rozhodně však nepatřil mezi fanatiky, jako byl kupříkladu Václav Koranda či Petr Kániš, kteří dospěli až k vizionářskému chiliasmu a extrémismu.

  Po smrti Jana Žižky L.P. 1424 se za necelé dva roky opět přihnala bouře válečné vřavy. L.P. 1426 do Čech opět pronikali němečtí křižáci a vzali útokem Ústí nad Labem. Po celých Severních Čechách se rozlila jako lavina záplava německých interventů a šikovala se poblíž zmíněného Ústí k rozhodujícímu střetu s blížícími se polními husitskými vojsky, jimž velel slavný nový správce táborský Prokop Holý. Po jeho boku stanuli i Pražané a zhruba pětadvacetitisícová husitská armáda spěchala rychle odrazit nepřítele dříve, než by se pevně uchytil na severu Čech. Prokop Holý ještě před rozhodující bitvou učinil nepříteli nabídku, aby byli šetřeni případní zajatci a ranění. Německý vrchní velitel však prohlásil, že žádného kacíře šetřit nebude, byť by byl raněn.

  A tak 16. června L.P. 1426 hrdí Němci zaútočili všemi silami proti husitské vozové hradbě. Porážka německých interventů byla zdrcující tak, že Prokop Holý vybízel ostatní husitské hejtmany, aby česká armáda vpadla do sousedního Saska. Byla to první skvělá příležitost k tomu přenést válku na území protivníka, tedy do Německa, což bylo to té doby nemyslitelné.

  Ale nestalo se tak, vítězové raději dali přednost bohaté kořisti, která jim díky zdrcujícímu vítězství padla do rukou. Na druhý den Prokop Holý se svou početnou armádou dobyl nazpět takřka bez boje město Ústí nad Labem a křižáky, kteří nestačili z města uprchnout, husitská armáda pozabíjela. Byla to jeho první slavná bitva v čele hrdého českého vojska, a nutno dodat, že ne poslední. Ale, to až jindy.

Na obrázcích: Slavný vojevůdce a husitský kněz Prokop Holý a slavná bitva u Ústí nad Labem