Dějiny národa Českého - SMRT KRÁLOVNY JOHANKY BAVORSKÉ

   Její smrt byla velkou záhadou, především nevíme, jak se královna Johanka Bavorská ocitla na hradě Karlštejn a zda přijela za králem Václavem IV. na návštěvu, nebo z Prahy odcestovali společně. Podle kronikářů prý královský pár spal ve Václavově ložnici společně. Podle verze kronikáře se královna Johanka v noci probudila a hledala v místnosti potmě nočník. aby si ulevila. Václavovým zvykem bylo, že s ním v jeho komnatách spávali i někteří jeho lovečtí psi-té noci měl u sebe svou oblíbenou dogu. Když Johanka vstala, pes ve tmě zřejmě zpanikařil, a neboť byl vycvičen ke králově ochraně, v okamžiku, kdy se Johanka ke králi Václavovi přiblížila, na ni skočil a prokousl ji hrdlo. Manželčin zděšený výkřik určitě krále Václava probudil, ale to už nebohá královna ležela na zemi v tratolišti krve a zakrátko před vyděšeným králem Václavem skonala.Doga ji prokousla krční tepnu a nebožačka rychle vykrvácela.

  Jiná verze její smrti říká, že se Johance zdál sen, z něhož se probudila a na lůžku se prudce posadila. Pes, kterého zřejmě tato nečekaná reakce vylekala, na ni okamžitě zaútočil a zardousil ji dříve, než si celá rozespalá vůbec stihla uvědomit, co se děje. Ale jedno je však jisté. Proti útoku tak velkého zvířete, jakým králova doga byla, neměla žádnou šanci. To, že pes útočil přímo na její hrdlo, svědčí nepřímo i o tom, že se jednalo o cvičeného zabijáka. Vyvstává tedy otázka, proč král Václav IV. měl ve své ložnici takové psí zabijáky, když tam s ním byla jeho velmi křehká žena! Musel přece vědět, že ji pes tak dobře nezná a že by ji mohl ohrozit na životě, což se také stalo.

  Tragická smrt, která se odehrála na hradě Karlštejn, se stala v noci 31. prosince L.P. 1386 a jistě vzbudila mezi obyvatelstvem Českého království pozornost, ale nikdo v té době k ní nebyl schopen nic konkrétního říci. Dokonce i fakt, že se král Václav IV. nezúčastnil královnina pohřbu v katedrále sv. Víta, je dodnes vysvětleno dvojím způsobem. Podle jedné verze byl Václav IV. královninou nečekanou smrtí tak zdrcen, že se zcela psychicky zhroutil a nebyl schopen na její pohřeb vůbec jít. Raději, ostatně jako vždy, odjel z Prahy, aby zaplašil velké deprese,

  Podle druhé verze odcestoval po neštěstí na svůj milovaný hrad Žebrák, kde se raději věnoval lovu divoké zvěře a radovánkám, neboť mu na královnině smrti vůbec nezáleželo. Už dlouho si s ní totiž vůbec nerozuměl a její věčné mentorování mu šlo dost na nervy.

  Já osobně se spíše přikláním k první verzi, jelikož byl král už v té době velmi psychicky nemocen a ani jeho zdravotní stav nebyl dobrý. Často pil a těsně před smrtí Johanky Bavorské se nejednou psychicky zhroutil. Manželský život římského a českého krále Václava IV. však smrtí Johanky Bavorské neskončil, jak jsem již zde před časem psal, o dva roky později se král opět oženil, tentokrát s Johaninou sestřenicí, teprve dvanáctiletou Žofií Bavorskou. Stalo se na podzim L.P. 1389. Karlštejnskou tragédií sice český král Václav IV. překonal, ale možná se mu ona osudná noc ve vzpomínkách vracela celý život.