Dějiny národa Českého - STARÝ PLZENEC V DOBĚ PŘEMYSLOVSKÉ
www.inadhled.live Autor: Aleš Hroník
Starý přemyslovský hrad v nejdůležitější lokalitě knížecích Čech, leží na ostrohu z návrší zvaném Hůrka, severozápadně na pravém břehu řeky Úslavy. Podle svěděctví Thietmarovy kroniky LP 976 byl v podhradí Plzně poražen a zdecimován bavorský oddíl táhnoucí na pomoc císaři Otovi, který na něj se svým vojskem kdesi v Čechách čekal. Šlo o jeden z důsledků otevřeného nepřátelství českého knížete Boleslava II. a císaře Oty II. způsobeného příklonem českého knížete na stranu Otova staršího bratrance, bavorského vévody Jindřicha.
Samotný hrad Plzen, existující nejpozději od druhé poloviny 10. století, není samozřejmě totožný s dnešní západočeskou metropolí, na niž název přešel v době založení dnešní Plzně ke konci 13, století, jako již královského města. Původní Plzen dostala přídomek Stará a posléze se pro podhradí městečko prosadilo označení Starý Plzenec, které přetrvalo dodnes. Jako nejvýznamnější správní a ekonomické centrum raně středověkých Západních Čech se plzenský hrad stal občasným sídlem českého knížete a později i krále z rodu Přemyslovců. Často sem jezdil hlavně kníže Oldřich, kníže Jaromír zde začal razit své vlastmí peníze denáry. Vznik pevnosti Starý Plzenec právě zde zapříčinilo nejen samo strategické místo v podobě skalnatého ostrohu, ale i poloha na jedné z nejvýznamnějších dálkových cest Českého knížectví, která spojovala Prahu s německou říší. Cesta, po níž proudila vojska i kupecké karavany, sestupovala do údolí Úslavy od severu, přímo k úpatí Hůrky. Stala se i ekonomickým centrem celého knížectví.
L.P. 1507 bylo město výrazně poškozeno, kdy při rozsáhlému požáru shořely takměř dvě třetiny města díky loupežívému rytíři ze Švamberka, který byl posléze za tuto hanebnost popraven na plzeňském náměstí. Tato událost, ale vzbudila protesty místních obyvatel, což bylo v celku zajímavé.
