Dějiny národa Českého - VOJTA NÁPRSTEK - NAIVNÍ IDEALISTA A NOSITEL POKROKU

  Narodil se 17. dubna 1826 v Praze, ve stejném městě o 68 let později zemřel. Jeho rodiče byli lihovarníci, jeho matka byla významná mecenáška a filantropka. Své německé jméno si změnil ještě v době, kdy studoval. Byl vlastencem a němčinu nesnášel. Zájem o cizí kultury se u něj začal projevovat již v dětství, proto zatoužil studovat orientalistiku, což si matka nepřála, odešel tedy do Vídně studovat práva.

  V roce 1848 utekl do emigrace do Spojených států, protože mu hrozil trest smrti kvůli účasti na revolučních bouřích v Praze i Vídni. V té době ani neuměl anglicky. Jeho bohatá maminka mu peníze neposkytla kvůli tehdejší partnerce, s níž přes oceán uprchl. Živil se tu porůznu. Prodával na ulici, pracoval na stavbě nebo vyráběl rakve, byl knihkupcem i politikem. Jeho knihkupectví v USA posloužilo přistěhovalcům z Čech, stalo se krajanským střediskem. Kromě toho dostal jako člen vládní expedice prozkoumat indiánský kmen Dakota. Nic neuměl. Byl idealista. Chtěl si v New Yorku koupit pozemek a založit soběstačnou slovanskou kolonii. Němčina mu tehdy pomohla, přestože ji nenáviděl. Silnou menšinu německy mluvících objevil v Milwaukee, kde se usadil. V USA prožil celých deset let.

  Po návratu z Ameriky (r. 1858) předělal s podporou své matky Anny rodinný pivovar na centrum pro českou inteligenci. Byl totiž překvapen českou malostí a zaostalostí, proto šířil osvětu. Dokonce založil Americký klub dam, kterým propagoval ženskou emancipaci a šíření pokroku do domácností. Aby přestaveb nebylo málo, svůj rodný dům v roce 1868 proměnil na České průmyslové muzeum, které dnes nese jeho jméno. Sponzorovala to výrazně i jeho matka Anna Náprstková. Náprstkovo muzeum se od roku 1946 orientuje zejména na mimoevropskou kulturu.

  Jeho manželkou se stala Josefa Křížková, která pracovala v rodinném pivovaru. Když se Náprstek vrátil z Ameriky, zalíbila se mu ona, ale zároveň i její sestra Ludmila Barbora, které se přezdívalo Uška. Tajně se s ní zasnoubil, nicméně nakonec se oženil s Josefou. Uška si vzala někoho jiného.

  Byl to právě Vojta Náprstek, který do Prahy dovezl nejrůznější vynálezy z Londýna. Byla to pračka, šicí stroj, plynový vařič, strojek na zmrzlinu nebo skládací sušák.Ještě před založením Klubu amerických dam v knihovně byly předvedeny šicí stroje. V době prusko-rakouské války (1866) Vojta Náprstek objednal několik strojů, aby na nich ženy mohly šít prádlo pro raněné v prostorách knihovny.Vojta Náprstek byl prosazovatelem pokrokových myšlenek, ať šlo o podmínky pro život v Praze, podporování školství, zdravotnictví nebo zavedení nových vynálezů a technologií do běžného života. Dokonce byl spoluzakladatelem Klubu českých turistů (11. června 1888).

  Po smrti si přál být zpopelněn jako jeden z prvních Čechů. Tehdejší rakousko-uherské právo to neumožňovalo, proto byly jeho ostatky převezeny do Saska. Veškerý majetek v závěti daroval muzeu. Bylo mu 68 let, když 2. září 1894 zemřel.