Dějiny národa Českého - VYNOŘILA SE Z PROPADLIŠTĚ DĚJIN
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Juta, snad první manželka knížete Oldřicha
O manželkách český a moravských Přemyslovských panovníků toho moc známo není. Historie se nad nimi uzavřela a ty, které známe i v dnešní, době jsou velmi sporadické, tedy jejich život ale i konec. Stejně tak je to i u první manželky českého knížete Oldřicha, jenž je v kronikách italských biskupů z Mantovy známá jako Juta nebo chcete-li Judita. Život knížete Oldřicha byl jistě na ženy, které ho i milovaly, velmi bohatý, jenže podle tehdejších křesťanských tradic na přelomu 10. a 11. století musel chtě nechtě i český kníže Oldřich lehávat po boku jen jedné ženy. Což mu patrně dělalo velké problémy.
Podle kronikáře mantovského biskupa byl někdy okolo roku 999 Oldřich zasnouben s jistou německou šlechtičnou, která snad měla příbuzenské svazky tehdejším císařem svaté říše římské Otou III. Guta byla údajně až nesnesitelně zbožná, ale na straně druhé panovačná žena. V Praze byla podle tehdejších pramenů často viděna v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě v doprovodu jistého německého kněze Guntera. Vztah mezi Oldřichem a Gutou byl spíše nepřátelský.
Guta funkci manželky plnila jen papírově, vzhledem k tomu, že jejich manželství snad nebylo ani naplněno. Což Oldřich vnímal velmi nelibě, byl tehdy posledním Přemyslovcem, který mohl dát zemi dědice. Je možné a dokonce i jisté, že Guta byla zkrátka neplodná. Dokládá to i zpráva pražského biskupa Thiddaga, který povolil Oldřichovi legitimní sňatek s Boženou na základě neplodnosti jeho dosavadní manželky Juty.
Oldřich celou situaci řešil tím, že si sobě našel zpočátku snad milenku a později legitimní choť, jistou Boženu, která snad byla Křesinova dcera či manželka. Bigamie ze strany Oldřicha nebyla v českém prostředí ničím novým a neznámým. Juta byla zpočátku velmi oblíbena u Oldřichova bratra Jaromíra, který ji těsně po vypuzení Oldřichem i finančně podporoval. Dokonce ji snad vymezil sídlo nedaleko Lysé nad Labem. Oldřich na toto ze strany Jaromíra plivnutí do tváře reagoval tím, že Jaromíra v Lysé nechal oslepit.
Juta se po narození Oldřichova a Boženina syna Břetislava (budoucí kníže Břetislav I.) raději spolu s kaplanem Gunterem odebrala zpět do Německa. Tady se ale legenda rozchází. Jiná legenda jenž pochází z Bavorska píše, že Juta byla za několik desítek let údajně v Čechách zavražděna. Dokládá to záznam z doby císaře Jindřicha II. Kdy se tato událost stala, to není zcela jisté, ale muselo to být ještě za života knížete Oldřicha, který zemřel LP 1034, Juta podle pramenů mantovského biskupa byla nakonec pochována na území Bavorska odkud podle jejich slov pocházela.
