Dějiny národa Českého - VYSOKÉ UČENÍ, UNIVERSITA KARLOVA V PRAZE

  Nejvyšší možné vzdělání museli Češi před rokem 1348 hledat v Itálii či Španělsku, ve Francii nebo v Anglii. To se ale změnilo 7. dubna L.P. 1348. Zakládající listina, jíž bylo v Praze zřízeno vysoké učení (studium generále), přirozeně sama o sobě univerzitu nevytvořila, čin tak mimořádného kulturního významu byl ve skutečnosti dlouhým procesem.

  Již L.P. 1346. jednal arcibiskup Arnošt z Pardubic v Avignonu a získal pro Karla IV. papežovo svolení zakotvené v bule z L.P. 1347. To byl první a velký krok, neboť Karel IV.snil o ústavu zahrnujícím studium vysokého učení. Chtěl, aby v Praze fungovaly všechny čtyři fakulty ( artistická, lékařská, právnická a teologická), povolení té poslední představovalo v té době ale velký zázrak. Avignon si totiž střežil monopol pařížské teologie a souhlas uděloval jen ojediněle. Zkrátka, Karel IV. byl ve Francii jistě velmi oblíbený. Pražskou Universitu zakládal Karel jako instituci českou, nikoli říšskou či snad dokonce německou, třebaže v nacionalistické německé literatuře býval tento fakt tvrdohlavě vyvracen.

  Univerzita Karlova byla dotována výhradně z českých prostředků a samotná Říše římská nepřispěla jediným grošem. Kancléřem byl vždy volený pražský arcibiskup a nezbytným symbolem a ochráncem byl vždy český patron Svatý Václav, jako vévoda vlasti. Svatý Václav je také v pečeti samotné univerzity. Karel IV. zakládal vysoké učení jako český král, nikoli římský. Faktem ovšem je, že na pražské univerzitě od počátku přednášeli a studovali z velké části příslušníci jiných národností. Češi tu byli v menšině. Čechů studovalo v Praze poměrně málo, avšak s lety jich přibývalo.

  Zrod univerzity pochopitelně provázela řada těžkostí, jako například chybějící učebnice, přednášelo se v soukromích bytech mistrů, nebo v klášterech. Situace se začala zlepšovat až L.P. 1352, kdy Karel IV. umožnil duchovenstvu zakoupit pro univerzitu první statky a lépe platit profesory a přednášející. L.P. 1358 koupil arcibiskup dům pro studenty artistické fakulty (U věže, při kostele sv. Havla). A LP 1366. vydal Karel IV. zakládací listinu Karolina, první univerzitní kolej. V koleji se přednášelo, ale i žilo, disputovalo. Slavná univerzita, bohužel zažila i neslavné dny, a to hlavně za časů panujícího krále Václava IV. Přesto to vše vydržela až do dnešních dnů, je věhlasná a doufejme, že ještě dlouho bude.