Dějiny národa Českého - ŽIVOT JANA NEPOMUCKÉHO

  Jan z Pomuku se narodil v malé vesničce nedaleko Plzně, která se v té době jmenovala Pomuk. Dnes by jste ji na mapě našli již jako Nepomuk. Tuto malou vesnici někdy okolo LP 986 navštívil světec evropského formátu a druhý pražský biskup Vojtěch. Ten dokonce ze Zelené hory požehnal vyprahlé české zemi, na kterou se po jeho požehnání spustil očekávaný děšt. Vesnice Nepomuk tedy před narozením Jana Nepomuckého nebyla neznámá.

  Prvním krůčkem v Janově kariéře bylo místo písaře v kanceláři pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. L.P. 1380 se stal oltářníkem ve Vlašské kapli Svatovítské katedrály a farářem v kostele sv. Havla. Jan studoval práva na pražské univerzitě a posléze na padovské, kde jej zaalpští studenti zvolili L.P. 1386 svým rektorem. Po složení doktorátu z církevního práva už nic nebránilo k dalšímu profesnímu postupu v jeho životě. Stává se kanovníkem vyšehradským a arcijáhnem žateckým. LP 1389 si ho arcibiskup Jan z Jenštejna vyvolil jako generálního vikáře.

  Jan Nepomucký se podobně, jako Milostivé Jezulátko stal po své násilné smrti slavným nejen v Českém království, ale i v cizině, zejména v Bavorsku a v Polsku, Jan Nepomucký je zkrátka evropský svatý. Stejně jako pohnuté Janovy životní osudy, jsou pohnuté i osudy Jana světce. Jde o kontroverzní postavu českých dějin, o jejíchž existenci sváděli boj nejen historici, ale i teologové a politici. Jan Nepomucký se stal taktéž symbolem české rekatolizace, což bylo vůči jeho osobě světce neprávem.

  Taktéž legenda, že se stal zpovědníkem královny Žofie Bavorské, byla smyšlená. Církev patrně díky tomu hlásala, že i to byla příčina, proč jej král Václav IV. shodil mrtvého z Karlova mostu do Vltavy. Tato událost se mylně vlastně stala 28 září L.P. 1729 důvodem k jeho svatořečení. Ve skutečnosti jej král Václav IV. spolu s Puchníkem zajal, když nedocílil zajetí arcibiskupa Jana Jenštejna, který před králem uprchl do Roudnice nad Labem. Nepomuk spolu s Puchníkem byli mučeni a křehčí Jan tomuto mučení podlehl, teprve poté bylo mrtvé Janovo tělo shozeno z Kamenného (Karlova) mostu do Vltavy.