Demonstrace v Německu? Nic nezmění.

  Německo patří dlouhodobě k místům, která lze považovat za jisté centrum moci s její vysokou koncentrací. Pocit vlastí nadřazenosti se neprojevuje pouze častým vyvoláváním válek a snahou rozšiřovat území spadající pod germánskou správu, ale také v dobách míru je evidentní touha po ovládnutí značné části Evropy. Přestože v samotném Německu žije především v poslední době značně multikulturní společnost, čímž se Němci možná chtějí vyrovnat s nacistickou minulostí a ukázat světu, že to s tím nacionalismem už dávno není tak hrozné, ve skutečnosti se ho prostě nezbavili. Jistá antipatie ke Slovanům je znát a vzájemná polsko-německá nevraživost se projevuje dosud především na jejich vzájemné hranici, která díky mnoha hospodářským opatřením a polským pobídkám na německé straně strádá. Poláci jsou hrdý národ a Němcům 2.světovou válku neodpustí. Přesto jich mnoho v Německu pracuje, jsou však bráni tak nějak jako podřadní gastarbeitři. A Češi jsou na tom obdobně.

  O vztahu Němců k Evropě svědčí jejich postavení v Evropské unii a chování k ostatním zemím. Všeobecně si naši sousedé tak nějak váží Britů, ti je však opustili, respektují Francii, to především pro její velikost a polohu. Rakousku se říká malé Německo, tím je řečeno mnohé. Úzce spolupracují se zeměmi Beneluxu, protože ty jsou relativně produktivní a drží spolu dohromady basu. Nevadí jim severské země,  jde totiž o početně nevelké národy, navíc se Švédskem se navzájem předhání v tom, kdo je schopný zajít dále v otázce migrace. Itálie a Španělsko jsou přítěží pro své ekonomické problémy, je však třeba je držet v EU, aby měli vše pod kontrolou. Řecko už je vyrabováno a nikoho nezajímá, Portugalsko je daleko.

   Za to ti Slované a Maďaři. Tam je třeba ukazovat svou sílu. Orbán je přímo třískou v oku. Se svým malým národem kdesi ve stepi si dělá, co chce, a dovoluje si klidně nejen nesouhlasit s názory vrchnosti, ale dokonce podniká opačné kroky, než mu přikazuje EU. Takže především Německo. O Polácích jsme hovořili, jsou hrdým národem mezi mlýnskými kameny, tedy opět Německem a Ruskem. Zpropadení Češi svým švejkovstvím a zesměšňováním čehokoliv byli vždy oříšek, naštěstí je mezi nimi plno peněz žádostivých, a tím i úplatných, kolaborantů. Slováci už jednou stáli po boku nacistů, takže se pouze vrací k tomu, co umí. Aspoň jejich elity. Další postsocialistické země se topí často ve svých problémech, takže není důvod je moc řešit. Hodí se jim pár drobtů a nějak to dopadne.

  Tak nějak si Germáni v té Evropě aktuálně stojí. Těží z produktivního průmyslu obnoveného po 2.světové válce. Ekonomika dlouhodobě funguje a skutečně kvalitní propaganda, ve které byli Němci vždy dobří, dokáže vyzdvihnout úspěchy a potlačit to, čím není třeba se chlubit. Železnou disciplínou a kázní je německý národ proslulý stejně, jako potřebou mít svého vůdce, který stanový směr. K tomu patří naprostá podpora vlády ze strany armády a policejních složek. Co řekne vládnoucí třída, to se stane. Ukázkou pravdivosti těchto slov je migrace. Přestože Angela Merkelová ještě v roce 2005 tvrdila, že její země zůstane migrantům uzavřena, po postupném obratu o 180° má stále stejnou důvěru. To i přes příchod více jak 1 300 000 Afričanů, Afgánců, Pákistánců, Iráčanů, Íránců a Syřanů, především muslimů. Po těsné spolupráci s Tureckem, které stále agresivněji vystupuje nejen vůči Řecku, ale i samotné Evropě, přičemž je Německem dotováno ze společných eurounijních peněz, pokračuje v importu dalších migrantů. To i přes odpor řady zemí. Opět si Němci dělají vše po svém a bez ohledu na ostatní ,,partnery‘‘. Jenže opravdu si někdo myslí, že jsme třeba právě my partnerem Německa? To si může myslet pouze idiot, naivní člověk a hlásat to kolaborant či jinak zmanipulovaný jedinec.

  Samotní Němci také nejsou všichni spokojení. V souvislosti s následky migrace, tedy ztráty bezpečí, snížení prosperity, vzniku nepořádku a omezováním osobních svobod včetně práva na svobodný projev se objevily určité náznaky neposlušnosti a po celém Německu dochází k demonstracím. Navíc v důsledku omezení spojených s koronavirem se přidávají i další nespokojení a shromáždění je o něco více. Na vše však dohlíží vedení státu a pomocí poslušné policie a připraveného Bundeswehru dokáže třeba i násilím vše včas potlačit. Média mezi tím chrlí předvolební průzkumy oblíbenosti stran a politiků. Zatímco buřičská AfD se údajně propadá, Merkelová a spol. jdou vzhůru a obliba stoupá. Vláda chrastí měšcem a zatím dokáže v klidu přehlušit nespokojené části německé společnosti. Televizní stanice ARD a ZDF jedou na stejné vlně, jako naše ČT. Plně podporují zdegenerované politiky EU a svou mamá Merkelovou, samozřejmě bezvýhradně také Zelené s jejich demagogickými názory. A řada Němců sedí u televize a tleská všemu, co jim je servírováno. Pokud by někdo čekal, že skupiny demonstrujících něco změní, mýlí se. Budou razantně potlačeni, umlčeni a nikdy jich nebude dost. To by musel přijít jiný vůdce a nastavit nový směr. Takový však není. Německo je více policejní stát, než si my dokážeme představit. Diktatura elit je zjevná a přelévá se i do chování zástupců Německa v EU. V druhé polovině tohoto roku, až Německo převezme předsednictví v EU, ji pocítíme na svou kůži. To teprve začne mela.

Jindřich Kulhavý