Evropa v rozkladu….

  Evropská unie je složena z mnoha států s naprosto rozdílnými výsledky hospodaření, různým počtem obyvatelstva a jinou kulturou a historií. Mezi místní velmoci tak patří Německo, které je hlavní hybnou silou, Francie, která by ráda zastávala pozici jedničky, a Velká Británie, jejíž status ostrovního království z ní dělá trochu odlišnou součást EU. Dva z těchto států mají své zkušenosti se zahraničními koloniemi, třetí doplňoval poslední desetiletí stavy svého obyvatelstva zdroji z Turecka. Dá se tedy říct, že v těchto třech zemích je už nyní relativně multikulturní společnost. V několika předešlých článcích jsem psal o tom, že na mládežnických fotbalových turnajích v Německu už téměř nezavadíte o německé jméno, v Londýně nejen na předměstí potkáte více Arabů, než Britů, a o Francii lze říct, že je místy nebezpečná pro původní evropské obyvatelstvo.

   V druhém sledu jdou další bývalé koloniální velmoci, tedy Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, dále severské země zvyklé na příliv migrantů tmavé pleti. O tom, co zažívá Stockholm a Göteborg v některých čtvrtích, jste již jistě četli, Dánsko se nájezdům brání ze všech sil. Itálie a Řecko jsou nárazníkem, který se zbortil při prvním náporu.

  Ve třetí skupině jsou státy bez námořní historie, za to se zkušenostmi, které nepřinesly dobré vzpomínky. Zažily několikanásobnou nadvládu Němců, Turků, Rusů. Jde většinou o slovanské země, výjimkou jsou Maďaři. Po dlouhé době se jejich příslušníci stali svobodnými občany velké Evropy a doufali, že jim tento status nějakou dobu vydrží.  Netrvalo však dlouho a situace se opět dramatizuje. Přičiněním agresivní zahraniční politiky USA a její podpory ze strany první evropské trojky dochází k přesunům obyvatelstva, jejichž dopad zaznamenáváme především na našem kontinentu.

  Výkonnost německé ekonomiky stojí na schopnosti produkovat. Stárnoucí obyvatelstvo se dostává postupně na hranici toho uspokojit nároky a potřeby tohoto velkostroje. Dá se říct, že Německu by brzy začal docházet dech. Turečtí přistěhovalci se relativně úspěšně integrovali, následně i plno obyvatel původní Jugoslávie, v zemi zůstalo mnoho Poláků. Češi byli kdysi relativně striktně odmítnuti. Přesto to k razantnímu snížení věkového průměru nestačí. Proto se bossové našich sousedů rozhodli hazardovat s celou Evropou a víceméně vybídli plno národů k tomu, aby se přemístili do Německa. V určitém smyslu je to jejich věc, je tu však několik dalších ale.

1.       Stěhování národů se děje způsobem, který připomíná kobylky.  Náklady na jejich cestování odnáší velkou měrou tranzitní země. Jakým právem? Proč si Německo nezajistilo vlastní transport?

2.       Dochází k vzniku nových kriminálních skupin, případně k oživení starších zločineckých struktur. Především pašování, převaděčství, výroba nových identit, to vše je spojeno s novodobým obchodem s lidmi.

3.       Německo neodhadnulo množství těch, kteří se budou chtít přemístit a snaží se přebytečné předat do ostatních evropských zemí. Jenomže tam o ně stojí jen malá část těch, kteří ještě nepochopili, co se ve skutečnosti děje. Navíc samotní Syřané a Etitrejci, Afgánci a Pákistánci do jiných zemí nechtějí.

4.       Přichází lidé s jinou kulturou, náboženstvím, měřítkem hodnot a pracovními návyky a morálkou. Právě zde je největší bezpečnostní riziko, zároveň dochází k ohrožení už tak padajících systémů sociálního zabezpečení.

 Němečtí a francouzští politici se již nechali slyšet, že je třeba razantně zasáhnout proti těm zemím, které se odmítají podílet na příjmu muslimů na své území. Martin Schultz, předseda Evropského parlamentu, hrozí dokonce silou. A není jediný. Takže je především otázkou, jak v rádoby demokratickém seskupení může někdo něco podobného říct a nadále setrvat ve své funkci?

  Pravděpodobně jsou špatně nastavené všechny systémy, které tak znevýhodňují menší členské státy. V době, kdy EU vznikala, si plno tvůrců myslelo, že se podaří spojit země do jednoho fungujícího státu se společnými zájmy. Šlo o naprosto naivní názor a plno zakládajících dokumentů je de facto naprosto nereálný blábol, dle kterého jsou nuceni se všichni chovat. Pravidla se nastavila tak, aby podstatná moc zůstala v rukách evropských gigantů. Léta po založení utekla a je jasné, že došlo k mnoha omylům.

  Z této situace nyní těží Německo. Výroky své nejvyšší političky Merkelové si zavařilo a do země proudí statisíce muslimů. Maďarsko se snažilo bránit pronikání těchto migrantů na evropskou půdu, nakonec i ono částečně ustoupilo a snaží se co nejrychleji zásobovat německý průmysl novými potencionálními pracovníky. Úklid po nich má ale na svých bedrech. Rakušané jsou vlastně napůl Němci, takže cesta, kudy táhnou kobylky na Berlín, vede naštěstí pro nás především přes Vídeň. Což se dneškem mění, uzavření německo - rakouských hranic je prvním krokem, kterým se Merkelová zřekla zodpovědnosti. Z Čech se stane konečná ve chvíli, kdy se uzavřou i česko - německé hraniční přechody. I když jen pro běžence.

  Hrozí li nám někdo silou, straší nás, měli by naši politici mít odvahu, spojit své síly v rámci V4 a nynější tlak vydržet. Možná nás čeká migrační i další vlna z Ukrajiny. Rozhodně je však pro nás přijatelnější přijmout kulturně bližší Slovany, než se nechat vmanipulovat do problémů s mešitami, arabskou kulturou a nenávistí.  To i přes tisíce sluníčkářů, kteří si přejí být Evropany i za tu cenu, že budou jednou muset konvertovat k islámu. Oni, nebo bohužel jejich i naše děti. A o to většina Čechů nestojí. Tedy…aspoň doufám.

J3.K, foto Jakub Novotný