Expedice Asie – ráj zvaný Koh Samui
Poslední večer v před odletem na Koh Samui jsme zůstali dlouho do večera na oblíbeném baru a spřádali plány na příštích pět dní. Věděl jsem, kam letíme, takže jsem se těšil, a i když mi bylo líto, že jsme naše stroje museli zanechat svému osudu v Indii, byl jsem si jistý, že si následující dny užijeme. A rozhodně jsem se nemýlil.
Ranní balení bylo rychlé, holky už čekaly před naším hotelem s taxíkem a honem na letiště. Pattaya byla minulostí a my mířili na malebné letiště umístěné na romantickém ostrově. Probíhalo období dešťů, takže nás vítala zelená vegetace ve všech barvách a veliké louže z předešlé bouřky. Což nás rozhodně neotrávilo. Hned u letiště jsme po rychlém odbavení zkusili zjistit něco o ubytování a relativně nedaleko jsme našli nádherné místo. 20 minut od letiště v naprosto dokonalém koutku této planety jsme objevili deset prázdných bungalovů, respektive jednoduchých, ale čistých chýší bez klimatizace, přesto naprosto dokonalých. Cena šedesát korun v přepočtu za jeden den za domek byla úsměvná. Nešlo odolat.
V podstatě jsme se stali Robinsony. Pláž byla jak z katalogu, okolí kolem nás liduprázdné, naše domorodé průvodkyně krásné a pečující. Navíc po celou dobu byly pověřené nakupováním proviantu, takže jsme žili skoro zadarmo, vše vozily za desetinové ceny. K snídani vždy nějakým zvláštním způsobem dostaly z palmy čerstvý kokosový ořech, který stejně záhadně na rozdíl od nás uměly rozlousknout. A jídla jimi připravovaná byla neskutečně chutná. V koupelně ksem měl svoji oblímenou ještěrku, moskytiliéra na noc byla jistou ochranou.
Jedním z prvních našich kroků byl pronájem motocyklů. Naše možná brázdili vody oceánu, potřebovali jsme tedy jiné. Z našeho pohledu sice nic moc, ale i tak se staly našimi dopravními prostředky. A jeden podvečer na nich přinesl ten nejkrásnější motorkářský zážitek, to když jsme při západu sluníčka jeli po plážích poznávat ostrov. Projížděli jsme mělčinami, tvrdý písek na břehu byl nejlepší tratí a my byli šťastní, jako malí kluci. Prostě nádhera.
Samotný ostrov není nijak velký, ale poskytuje mnoho krás. Vysoké vodopády jsou jako stvořené pro chladivou a romantickou koupel, prales dává iluzi neobydlenosti, varování před jedovatými hady je na místě. Také večerní posezení při probíhajícím dialogu u chatek a čarokrásné bouře, při nichž svítil blízký prales zářivými barvami dopadajících blesků, jejichž světlo se lámalo v provazcích vody padajících z černého nebe, bylo zážitkem na celý život. Naše milé průvodkyně se naprosto lišily od žen, které jsme poznávali doposud, byly rády za ten týden klidu a dávaly to najevo svým příjemným chováním a naprostou nekonfliktností. Kolik českých žen by se tomu mohlo učit.
Občasná návštěva civilizace pouze doplňovala náš program a dny trávené v tom romantickém místě mi navždy zůstaly v paměti. Výlety a koupání přes den nám vynahradily naše původní plány o dobývání Asie a dny rychle utíkaly. Přiblížil se den odletu a vzápětí i smutné rozloučení. Opustili jsme ostrov i naše průvodkyně, čekalo nás ještě třídenní toulání se Bangkokem. O posledních zážitcích z expedice zase příště…
J3.K
