Francie dnes

  Neustále nám opakují, že jsme si udělali prázdniny a dali covidu šanci se vrátit. To mohou tvrdit pouze hloupí lidé. Jarní i podzimní vlna viróz je naprosto běžný jev, přidejme i zimu, kdy nelze očekávat, že národ bude zdravější než v létě. Naopak se ukazuje, jak moc léto a pohyb našemu organismu prospívá. Návrat koronaviru 1.září, jak ho naplánovalo ministerstvo pravdy a zdravotnictví, mohl být posunut podle počasí i o 3 týdny sem nebo tam, to dle klimatologických podmínek. Nicméně myslet si, že bychom rouškami a přísným režimem létě situaci vylepšili, je důkaz projevu idiocie. Dokonce ani karanténa není nijak zvlášť přínosná, protože nikdy nebude stoprocentní. Takže skutečně jediným řešením je naučit se s virem žít, dělat vše pro co nejlepší imunitu a zbavit se ve vedení státu každého, kdo tuto realitu ještě nepochopil. A Flégra zavřít do blázince. A protože opakování je matka moudrosti, tak smrt s covidem není úmrtí na covid. Když mám poslední stádium rakoviny a zlomím si nohu, vzápětí zemřu, nebyl důvodem smrti úraz, ale prostě přišel očekávaný konec.

  Hrozivá čísla u nás vznikají manipulací s testy a realitou. Nejsme však výjimkou, stejný způsob funguje po celém světě. Nicméně zdaleka ne všude se k řešení otázky co dále staví stejně. Někde utahují šrouby, jinde se rozhodli vir ignorovat s tím, že si lidstvo postupně vytvoří protilátky. Na vakcínu už věří jen idealisté a obchodníci se strachem. Prostí lidé poté dle toho, čemu důvěřovat chtějí. Sladká Francie je ukázkou toho, že rozdělení národa není pouze naší specialitou. Venku tam potkáváte lidi orouškované, také pohybující bez náhubku. Sportovní aktivity běží, tréninky i zápasy se konají, dokonce často jsou přítomní i diváci. Omezení se vcelku dodržují, opět je vidět, že někým úzkostlivě, jiné už to nebaví. Restaurace jsou otevřené všechny a s rouškou tam potkáte maximálně personál. Školáci pokračují ve školní docházce.

  Když se bavíte s místními, většinou reagují stejně jako u nás. Vir nezmizí, nezabíjí a zůstane s námi. Hysterie je zbytečná. Podobné je to všude kolem nás. V uzavřených prostorech, jako třeba v nákupních centrech, jsou roušky povinné, ale ve dveřích je většina sundá. Na rozdíl od Čechů je nikdo nepohazuje po zemi a žádnou takovou neuvidíte. Pokud někdo tvrdí, že vir se udrží mimo tělo při životě dlouho, pak poházený ochranný materiál po ulicích ničemu nepřidá. V čem jsou bohužel Francouzi dále, je používání platebních karet. Tady pohodlnost převyšuje rozum. Někde koupit pohonné hmoty bez karty téměř nejde, ve velkých obchodních prostorech je pro platbu v hotovosti určena třeba jen jedna pokladna s peněžním automatem. Místní nechápou, že jednou na ty karty dojedou.

  Před 10ti dny zasáhnulo jihovýchod Francie nepříjemné počasí, které přineslo velké záplavy. Nejvíce to odneslo okolí přímořského metropole Nice a přilehlého pohoří známého z Rallye Monte Carlo. Mnoho horských řek se vylilo z břehů, došlo k unášení domů divokou vodou, staveb a hromad materiálu. V ústí do moře se poté nashromáždilo množství dřeva splaveného rozbouřenými vodami místních toků. Jindy krásné pláže se zaplnily nepořádkem. Situace po 10ti dnech však už vypadá přívětivěji. Mnoho dělníků roztřídila dřevo a komunální odpad, obrovské hromady jsou zpracovávány a odváženy. Jinde ve městě už nepoznáte, že se něco dělo, snad jen v horách podél řek jsou vidět náznaky předešlé zkázy. Místní tak vnímali spíše problémy s vodou než s covidem. A to je určitě správné. Miniaturní vir nesmí zastavit život. Jednou si budeme říkat, že to celé bylo zbytečné. Nebo elity pouze zkouší, co to s námi dělá a kam mohou zajít v případu použití drsnější varianty onemocnění? To ukáže budoucnost. Možná je nejvyšší čas si na Zemi udělat pořádek. A rozhodně odlišný od toho, co nám chystá klub nejbohatších.

Jindřich Kulhavý