Samotné slovo „mobbing“ pochází z anglického slova „mob“, což v překladu znamená „vulgárně vynadat.“ Jde tedy o psychický teror na pracovišti, kdy na šikanovaného útočí jedinec nebo celá skupinka lidí. V posledních letech je mu věnováno mnoho pozornosti, protože se týká stále většího počtu lidí. Nejčastěji se vyskytuje mezi lidmi stejného postavení. Důsledky mohou být hrozivé – deprese, poruchy koncentrace, úzkost a dokonce až myšlenky na sebevraždu.
Velmi mnoho obětí také přenáší své problémy do soukromého života. Možná si říkáte, proč vlastně tento typ šikany vůbec existuje? Vždyť probíhá mezi lidmi stejného postavení, ti si nemají co závidět! Jenže ono jde jen a jen o závist. Závisí si vše, co je vůbec možné. Spokojenou rodinu, pracovní nápady, výkonnost, úspěchy, oblečení, koníčky – to vše je příčinou. Může jít ale také o nutnost ovládat druhé.
Veškerou vinu nese jedině vedoucí pracovník. Ten zodpovídá i za vzduch, který jeho podřízení dýchají. Pokud vedoucímu pracovníku chybí morální hodnoty a základní morální vlastnosti, je to vlastně jakýsi podnět pro rozvoj šikany na pracovišti. Takový vedoucí má v podstatě sám jistý komplex a závislost někoho neustále ovládat. Možná se i obklopí smečkou jeho stejně nemožných přátel a slabochů, kteří v přátelství s ním vidí nejrůznější výhody, pocit moci a možné výhody. Za takové výhody však vedoucí většinou požaduje protihodnotu – donášení.
Je však potřeba se s mobbingem umět poprat. Jak se to dělá? Především je důležité odolat nátlaku a nedovolit, aby jednotlivci ovládali celý pracovní kolektiv. Musíte si najít takové lidi, kteří jsou čestní a kvalitní, kteří by nikdy nikomu psychicky neublížili. Dalším krokem k uspokojivému pocitu na pracovišti je nutnost, abyste šikanu na pracovišti okamžitě oznámili svému vedoucímu. V tu chvíli se projeví ta pravá kultura organizace.
I když je mobbing opravdu náročný a trpí kvůli němu nejen oběť, ale i rodina, je třeba, abyste o svou pozici na pracovišti dále bojovali. Věřte, že člověk není nikdy sám, vždy jsou na pracovišti i lidé, kteří vám rádi pomohou nebo se vás alespoň v případě šikany zastanou. Právě s takovými lidmi je možné to, že znovu získáte ztracenou víru, že boj má smysl. Možná se vám bude i lépe vstávat při pomyšlení, že se máte na koho těšit. V nejhorším případě, kdy už opravdu nebude vědět co, existuje možnost – výpověď. Není to zrovna pěkná situace, ale je daleko přijatelnější, než neustále narážky kolegů nebo pocity bezmocnosti a myšlenky, že se vám nechce žít. Pamatujte, žijete v době, kdy uspějí ti nejsilnější, nejpodlejší a nejvíce schopní intrikařit. O čestnosti ani slovo, všimněte si. A možná se něco podobného neděje jen na vašem pracovišti, ale i na místech nejvyšších. Stačí občas nejen závidět, ale i vědět o někom něco navíc. Čím méně o vás okolí ví, tím silnější zůstáváte......
J3.K
