Jde o špatnou paměť, nebo jen o skákání na špek?

  Tisíce let si lidé mysleli, že žijí na jakési nekončící placce, kolem které obíhá Slunce. Tato naprosto naivní představa vystačila mnohým včetně církve a jakákoliv jiná představa byla rouháním. Nic na tom, že moudří již dávno věděli, že jediné, co je relativně nekonečné, je právě koule. Podobným sporem, ve kterém mimochodem měla opět prsty církev, je evoluce. Dosud nejeden z vás věří, že lidstvo vzniklo pouhou činností šedovlasého staříka kdesi nahoře. K ničemu jsou poté různé výzkumy, bádání, vykopávky přinášející důkazy o tom, že naše cesta na vrchol potravního řetězce byla dlouhá a trnitá. Přeci nějaké to žebro, z něhož Bůh stvořil Evu, máme v sobě každý, a i když nemáme dost představivosti, jak to udělal, když už to je někde psané, tak se mu to asi povedlo. Zázraky jsou tím, co se vysvětlit nedá, ale o jejich existenci pochybovat nelze.  Takový papež má docela honičku při jejich hledání, potřebuje je totiž ke každému svatořečení.

  Nechme však minulost starou jako lidstvo samo. Problémy máme i s daleko mladší dobou, třeba takový starověk byl již relativně moderní dobou, ze které se zachovávaly písemné doklady o tom, co se dělo. Otázkou však je, s kým byl jejich pisatel loajální, jaké měl informace a co jej vůbec vedlo k archivaci současnosti. Leckdy šlo o pozdější dopisování dle předurčené předlohy.  Vytváření mýtů tak není výsadou pouze naší epochy. Ani středověk v nás nemůže zanechat pocit jistoty, že víme vše. Církev, a je jedno, byla li to katolická, nebo například vyznávající Alláha, byla vždy jedním z největších manipulátorů s fakty.  Ani prostředí panovnických rodů a dvorů se neobešlo bez dostatečného množství falzifikátů, upravování historických událostí patřilo k mocenským nástrojům, a historici tak mají velmi těžkou práci. Často se nalezené dobové rukopisy tváří jako pravé, ve skutečnosti jde o pečlivou práci podvodníků, jejichž záměrem bylo nějak upravit dějiny k obrazu potřebnému. A většinou pracovali na něčí zakázku. Překrucování faktů je jedno z nejstarších umění lidstva, zneužívali ho již první šamané.

  Ke změně bychom se v tomto problému měli dostat s nástupem moderních záznamových zařízení. Elektronika začala měnit dobu na začátku minulého století. Odpovědí inženýrů byla kódovací zařízení. Ani to však není novinka, vzpomeňme na zařízení a kryptogamy z dob Leonarda da Vinciho, středověcí učenci dokázali někdy více, než tušíme. Nicméně bezpečnost těchto kódů měla vždy omezenou dobu trvání. S příchodem televize a filmových záznamů se zdálo, že fakta nepůjde měnit. Opak je pravdou, práce schopných střihačů a výrobců spotů na objednávku umožnily ještě větší prostor pro fabulaci. Dodávání falešných dokumentů z míst, kde se přeskupuje rozdělení moci válkou, je toho důkazem. Vznik konspiračních teorií týkajících se možného zfalšování záběrů přistání na Měsíci je jednou z mnoha ukázek toho, že jsme se dostali na úplně jinou úroveň lhaní. Je nutno počítat s tím, že řada konspirací je oprávněná.

  Možná přemýšlíte, k čemu směřujeme touto úvahou. Odpověď je snadná. K současnosti. Pokud se realisté usmívají svatořečení ve Vatikánu, musí se stejně bavit při vytváření kultu osobnosti nyní. Vzhledem k absolutnímu nedostatku skutečných velikánů se občas stávalo, že se vyzdvihovali ti, kterým byly vynikající vlastnosti přidány tak nějak uměle. A když dotyční neměli dobré vlastnosti lidské, vytvářely se aspoň ty morální.  Vzpomeňme si, jak nám kdysi vadilo oslavování Stalina. Brežněva, Gottwalda. Nyní se vše včetně laviček jmenuje po Havlovi. Přitom většina lidí ohánějících se jeho jménem byla nějak spojena s jeho mystickou minulostí, později měla prospěch z jejich vzájemné podpory. A také mnohé z nich najdeme ve svazcích bývalé STB zapsané jako spolupracovníci a agenti. Včetně svatého Václava Havla. Existuje více studií o tom, jaká byla skutečnost, často se zásadně lišících. Alkoholové dýchánky pozdějších čelních představitelů našeho státu byly legendární.  Stačí to však k vytvoření dostatečně schopné politické garnitury? Nikoliv, ale aspoň se podařilo díky kamarádství přerozdělit státní majetek do rukou všech….jeho souputníků. On ten český disident měl svůj smysl i po skončení jeho doby. Ještě připomínka. Dalajláma má také svůj životopis, v němž se nachází i zpráva o členství v Komunistické straně Číny. Respektive několik naprosto rozdílných. Který je pravdu vystihující? Skutečná historie Tibetu by mohla napovědět. Jde o další uměle vytvořený kult.

  Až budete přemýšlet, na čí stranu se postavit, uvědomte si, kolik dnešních propagátorů z prostředí Pražské kavárny beztrestně připojilo svůj podpis k antichartě 77. Včetně pana Bartošky. Tehdejší podporovatelé komunismu a Ruska se nyní staví do role ochránců demokracie. Řeči o tom, kam patříme, jsou bezpředmětné. Jsme ve středu Evropy a neexistuje jasná hranice mezi Západem a Východem. Musíme se naučit žít s tím, že potřebujeme vycházet na obě strany. A ostatním vzkázat, že taková je naše představa a snaha. Ať si myslí, kdo co chce, při jakémkoliv konfliktu těchto dvou veličin to totiž stejně odneseme jako první. Z historie už víme, že nás nikdo neochrání. Pokud nám někdo tvrdí něco jiného, lže. Nejsme euronárod, nejsme spolková země a nejsme ani svazová republika. Jsme Češi, a to by měl svět vědět. I když historie často lže, toto je nesporné.

J3.K