Jsme nepoučitelní…

  Naše politická scéna tedy nijak nepřekvapila. Naši spoluobčané si prostě nedají říct. Jestliže ANO možná někde na komunální úrovni pracuje vcelku přijatelně, pak na té vládní je jeho tváří Andrej Babiš (ostatně nejen tváří, ale i majitelem). Zdá se, že i přes své jednoznačné prohřešky je stále pevný v kramflecích a důvěru v něj má stále stejná část voličů. Ukazuje se, že komedie v podobě demonstrace na Václavském náměstí, kam účastníky sváželi s celé země, vůbec nevypovídá o náladě českého národa. Milion chvilek pro demokracii tak dostal právě z demokracie drsnou lekci. Těch několik tisíc ukřičených a zorganizovaných občanů prostě není celá země. Kde byli všichni ti, kdo Babiše nenávidí, když nebyli schopni pomocí voleb odeslat celé ANO v rámci EU do propadliště dějin? I přes atraktivní tvář v čele kandidátky ANO Ditu Charanzovou jde především o triumf Andreje Babiše. Jak je toto možné? Copak lidem opravdu nevadí vše to dění kolem Babiše. Opravdu věří, že jde o komplot? Není dostatek hmatatelných důkazů, že si z nás Babiš udělal dojnou krávu? Jisté je, že se nynějšímu předsedovi vlády podařil další husarský kousek a vypálil všem rybník.

  ODS je tradiční strana s hloupým a arogantním předsedou těžící z toho, že se jediná snaží dlouhodobě tvářit pravicově. Přitom právě Petr Fiala ji táhne do středu a znesvěcuje tak celou její minulost. Nicméně je pořád ODS i se svým předsedou, Němcovou a Novotným menší zlo, než výše uvedení vítězové. Otázkou zůstává, jakou pozici bude ODS zaujímat po představení nové pravicové strany vedené Václavem Klausem mladším. Lze si myslet cosi o tom, že kdyby Klaus trochu přidal a svou novou stranu představil dříve, možná by vše bylo jinak. Nemá však cenu věštit, počkáme si do parlamentních voleb.

  Dalším průšvihem jsou Piráti. Jejich agresivní rétorika spojená s totální vzájemnou podporou s neziskovým sektorem agitujícím ve školách a mezi mladými, snaha uzákonit oblíbenou lehkou drogu-marihuanu, vyzývání k neuznávání soukromého vlastnictví a volnostylovému způsobu života zabodovaly. Přestože Pirátská strana patří jednoznačně k neomarxistické klice spojené s liberální evropskou demokracií, která má sice demokracii v názvu, ale dělá vše pro její likvidaci, daří se jí postupně vytlačovat tradiční politické subjekty a postupně zabírá jejich místo. Piráti tak mohou společně v zahraničí s úspěšnými Zelenými, kteří zase zabodovali s Gretou a obchodem se strachem z klimatických změn, dále měnit mapu Evropy. Proimigrantská strana, která díky svým úspěchům započala například s destrukcí Prahy, o čemž se brzy přesvědčíme, schopná žalovat v Bruselu na svého premiéra, aniž by se snažila problémy řešit u nás doma, je jednou z nejpodlejších možných variant vítězící strany na našem území. Připomeňme si, že z jejího lůna vychází stále více udavačů, svévolných inkvizitorů a šílenců podporujících zavedení multikulturismu u nás.

  Velkým úspěchem jsou 3 mandáty pro koalici Topky a STAN. Pro každou tuto stranu by byl i jeden až moc, přesto je úspěch, že se do Bruselu už nikdo další od nich nepodívá. 3 poslanci na celou tu velkou koalici znamená vlastně solidní propadák. Zato dvě křesla pro SPD lze hodnotit velmi pozitivně. Ukázalo se, že všemi dehonestovaná strana bojující proti kompletnímu zbytku politického spektra, médiím a eurohujerské propagandě má své příznivce a jistě udělá vše proto, aby se přidala k ostatním euroskeptikům. Dle všeho jejich pozice v Evropě posílí. KDU-ČSL překvapilo. KSČM se opět ukázala, jako životaschopná. Zbytek neuspěl. Nadějní Svobodní, Alternativa pro Česko, ČSSD a další prostě zhasnuli, byť u některých je to vyloženě škoda. Vidět Kláru Samkovou či Volného v Evropském parlamentu by bylo jistě příjemnější, než tam mít nasazené zástupce Pirátů. Jenže jsme prostě nepoučitelní. O tom svědčí i jména staronových poslanců. Šojdrová, Polčák. Niedermayer, Pospíšil, Peksa... To přeci není možné.

  Vyhrála li ve Francii Marina Le Pen, ve Velké Británii Farage a v Maďarsku jednoznačně Orbán, pak u nás jaksi plno lidem nedochází, že všemi tak do nebes vynášený Západ již začíná chápat, že Evropská unie a její strategie sebedestrukce není to pravé ořechové. V Německu slaví nejvíce Zelení, byť nejsou celkovými vítězi. Jenže právě Němci jsou dlouhodobě tak trochu mimo a jedině voliči AfD jsou ochotni se postavit za snahu zastavit rozklad německé společnosti a další migraci. Je pravděpodobné, že euroskeptické a reformní strany velmi posílí a je dokonce možné, že se podaří částečně změnit chování bruselských elit. Jisté však je, že my jsme stále velmi naivní. Mohli jsme pro nás udělat podstatně více. Mizerná účast ve volbách ukázala, jak málo si vážíme sami sebe, jak neochotní jsme udělat něco pro naši budoucnost. Až se bude opět demonstrovat v ulicích, můžeme se jen usmát nad tím, kolik ovcí se zase někomu podařilo sehnat. Projevit vlastní názor bylo možné právě o tomto víkendu. Nestalo se tak, takže mlčme a nestěžujme si.

J3.K