Kandidáti na prezidenta se ozývají

  Minář se vůbec netají tím, že se bude snažit zneužít významné výročí k dalšímu pokusu o odstranění Miloše Zemana z funkce prezidenta republiky a Andreje Babiše z vlády. Kdysi by za tyto snahy putoval minimálně na týden po dobu aktuálního nebezpečí zneužití oslav někam do chládku. Doba pokročila a každý, kdo hlásá jediný správně liberální názor, si může otvírat ústa dle libosti. Neúspěšná parlamentní opozice mu navíc vyslovuje podporu, protože sama o sobě není dostatečně početná a oblíbená na to, aby politickou cestou a pomocí parlamentní demokracie dokázala ovlivnit chod této země. Řekneme li to polopaticky, u voleb nedostaly nynější opoziční politické strany od občanů dostatečnou důvěru a prostě vyhořely.

  To samé v trochu menší míře se stalo i v komunálních volbách, v nich však rozdíl nebyl tak velký a ODS a Topka se místy v klidu spojily i přes své údajné pravicové směřování s ultralevicovými Piráty do různých koalic. I díky tomu se z Prahy stala bašta idiocie a arogance bující na jejím magistrátu a některých městských částech. V celorepublikovém měřítku však ANO nadále vládne, a pokud se budeme zabývat prezidentem, ten i přes obrovskou mediální podporu protikandidátů obhájil svůj mandát a podruhé se stal hlavou státu. I to o něčem svědčí. A aby toho nebylo málo, v posledních výzkumech veřejného mínění, byť jim úplně věřit nemůžeme, ANO nadále drtí ostatní strany a jediný, komu stoupají reference, jsou spolustraníci exodéesáků Václava Klause mladšího a Zuzany Majerové-Zahradníkové. Ostatně jejich tour mimo obvyklý termín voleb vedoucí k seznámení širší veřejnosti s programem strany Trikolóra vede ke stoupajícím preferencím. Teď neudělat chybu s výběrem kvalitního týmu, ale dětské nemoci ještě přijdou. Lecos lze již vnímat, ale je otázkou času, kdy se podaří chybná rozhodnutí eliminovat.

  Ptáte li se, v čem lze spatřit výhodu pořádání toužebně liberály vyhlížené demonstrace, tak těch ukazatelů je více. Především je jasné, že o den později budou lidé rozmělněni na více místech. 16.11. nikoliv. Dále je tu jistá představa, že by se dění ze 16. mohlo přesunout i do dalšího dne a vyvolat dvoudenní pogrom. Přestože množství voličů opozice spojené s probruselsky přizvukujícími liberály není zdaleka tak velké, jakou silou vládne vládní seskupení a odpůrci podřizování se Bruselu, ochota sejít se ve velkém počtu na Václaváku tu jistě bude. A nepřijdou jen skalní odpůrci Zemana a Babiše, jistě se opět objeví řada zvědavců a ekoaktivistů. Dá se totiž očekávat, že shromáždění se ponese i v duchu greténismu a genderu, to aby se spojilo několik skupin a vytvořily tak dostatečně početně mohutnou masu. On totiž Miloš Zeman uvažuje ještě dost reálně a nevyslovuje podporu klimatické hysterii, migraci, mnoha různým derivátům úchylek se sexuálním zaměřením a eurounijní expanzi protiruských a protičínských nálad předkládaných veřejnosti, byť v zákulisí se čile v EU s těmito zeměmi obchoduje dále. Takže o to jednodušší je dát dohromady na první pohled nesourodou masu lidí, zvláště, když se přidají rebelující studenti a absolventi škol napadených neziskovkami.

  Další pozoruhodností je vylézání z děr těch, kteří mají nějaké ambice. Jestliže Minář a jeho investoři touží svrhnout vládu a prezidenta, pak se nelze divit výrokům exčlena KSČ a dle liberálů procitnuvšího generála Petra Pavla o možné kandidatuře na prezidentskou funkci. To není o neudržení nervů, ale o vlastní propagaci pro případ, že by se skutečně něco podařilo rozjet. Náhodou není ani zmrtvýchvstání Kocába a jeho teorie o potřebě rozložit V4, u jejíhož vzniku byl i Havel, který se dle Kocába údajně nyní obracel v hrobě. Pokud se tomu tak fakt děje, pak je V4 tím nejlepším, co v EU je, a Kocáb známý svým probruselským a kolaborantským přístupem ukázkou defraudace ideálů tzv. Sametové revoluce. Což platí v nebývalé míře i pro Šimona Pánka. Všimněme si také toho, že je zase více slyšet Drahoš, vnímat lze aktivitu Hilšera a Halíka, jistě se objeví další, jejichž příznivci se sejdou pod praporem Milionu chvilek pro demokracii.

 Je pravděpodobné, že 16.11. se rozjede další vlna ofenzívy neomarxistů a evropských liberálů. Opět se bude menšina snažit hovořit o demokracii a nedemokratickým procesem převzít vládu. S listopadem 1989 to nemá nic mimo datumu společného. Tehdy se již počítalo se změnou režimu a přípravy byly v plném proudu s dostatečným předstihem, přičemž na tyto změny čekaly více, jak 2/3 obyvatelstva. Nyní se poměr k této hodnotě ani zdaleka nepřibližuje, přestože agitace jede na plné obrátky. Takže i když na Václaváku bude možná 200 000 lidí, najdeme tam takovou směs, která bude v důsledku naprosto nehomogenní a po rozchodu domů bude preferovat různé zájmy. Lze čekat cokoliv, ale těžko s abdikací prezidenta či odchodem Andreje Babiše. Sněmovna, která by mohla vyslovit nedůvěru vládě, na to prostě nemá. Opozice je slabá a zbabělá, líná a neschopná. Spoléhat se na dav je toho důkazem. Andrej Babiš bude nadále i přes své prohřešky tam, kde je. Politici selhali a masa pod hlavičkou Milionu chvilek není dostatečnou zárukou budoucí kvality života. Takže jde jen o drahou komedii s nádechem zoufalství.

J3.K