Korupce

  Politika je de facto vyjednávání, rozdávají se funkce, pozice, trafiky. Jde o základní právo poslanců. Bohužel proti němu nejsou v rovnováze jejich povinnosti. Není to nic nového, vždy je něco za něco. A vždy bylo. Již v dobách faraónů, králů, císařů. Takže období prezidentů v tomto ohledu není výjimečné.

   V tomto případu nemůžeme napadat ani politickou kulturu. Ta se týká spíše samotného chování politiků, jejich vystupování, úrovně a inteligence. Bonmoty znějící sněmovnou jsou bohužel většinou spíše urážlivé, než vtipné, přesto divákovi vadí méně, než samotné dopady nesprávných rozhodnutí a neodborných zákonů. Pokud jde však o korupci, umísťování kamarádů a kolegů je méně urážlivé, než pozdější projevy neodbornosti, jejichž dopad na daňové poplatníky není zanedbatelný. Pan Tvrdík v ČSA je jen malou připomínkou. Pochopili bychom umístění schopného odborníka kamkoliv, kde by mohl svou odbornost projevit a ve vedení svého zaměstnavatele by dokázal být prospěšný. Bohužel jde však často jen o přidání povinné zátěže s velkými náklady a výrobou dodatečných ztrát. Až zde je evidentní zásadní problém, totiž to, že k získání lukrativní pozice stačí být nějakou dobu jazýčkem na pomyslných váhách. Čehož lze snadno zneužívat.

   Korupce je u nás všudypřítomná. Její existenci zaznamenáváme napříč celou společností, na úřadech, ve společnostech, nemocnicích. Je součástí našeho života a bohužel na všech úrovních, jen výše požadovaného bakšiše se liší. Zákony, směrnice, řády, postupy, to vše nahrává k tvorbě potřebných kliček. Všichni se tváří, že jim to vadí, nejvíce ti, kterým z černých peněz plynou největší příjmy. Jde o politiky a jimi dosazovaný management do velkých státních společností. Jak lze tedy vypozorovat, naše společnost smrdí od hlavy.

   Expremiér má tu smůlu, že mu skončila doba hájení. Jenže…. Kdo najde jednou odvahu ukázat prstem na viníky, v jejichž kompetenci je udělovat zlaté padáky i tam, kde se pracuje pouze se ztrátami, kde se veřejně krade? Na loby vzniklé z poslanců, ministrů, jejich náměstků a dalších prominentních podřízených? Zatím se to nepatrně daří jen tam, kde dochází k naprosto exemplární ignorace lidské slušnosti, nezřízené namyšlenosti a ztrátě sebereflexe. Ale jinak se jen mlčí a nekonkrétně mlží.

   Petr Nečas korumpoval. Ano, ale u něho to bylo za účelem prosadit svůj záměr ve sněmovně. Za to by asi být souzen neměl. Daleko horší čin je ten, který vede k osobnímu zisku. Což se v tomto případu nestalo. Netvrdím, že mnoha jiných byl bez poskvrny, a nejen on. Kauza jeho nynější manželky nenasvědčuje o jeho úplné nevědomosti o praktikách vlastního úřadu, je až s podivem, jakým způsobem sebou nechal manipulovat a jakou moc nad mnohými náležitostmi vložil do rukou budoucí choti, která jí využila beze zbytku. Dokázala nastavit systém k automatické dokonalosti, podobně, jako trio Pancová, Kott, Rath. Jejich systematičnost nahání hrůzu.

   Proč ale nejsou hnáni k zodpovědnosti další, kteří stáli za rozkrádáním této země v případech, kde byl úmysl naprosto zjevný, stejně tak i odměna za výhodný průběh obchodu. Jistota nedotknutelnosti totiž našim politikům dává mnoho možností, a dokud nebudou zákony namířené nahoru, korupce se nezmění. Ono je totiž těžké neuplatit, potřebujete li něco sice běžného, ale i potřebného a ruka přejícího je natažena. Rozdíl je v tisícikorunách dole a milionech nahoře. Jak říkám, vše začíná nahoře. Být zástupcem lidu se stalo prvoplánovaným byznysem. A my jen tiše zíráme…..

J3.K