Krásné holky nejsou dost atraktivní?

  Soutěže o miss jednotlivých zemí jsou několik let pod mnoha tlaky. Emancipace žen způsobila aktivitu feministek, kterým vadila kritéria, dle kterých byly dívky hodnoceny. Kdysi bylo tím hlavním to, jak dámy byly schopné oslovit porotu a široké obecenstvo především svým vzhledem. Je to vcelku logické, jde li o soutěž krásy. Postupně se však začal brát ohled i na schopnost komunikace, slušnou reakci, přirozenou inteligenci. Do určité míry to soutěže nepoškodilo, protože krásné ženy s určitou inteligencí jsou skutečně atraktivnější než ty, pro které je problém vyslovit jednu souvislou větu. Vzácným úkazem jsou poté ty, jejichž vysoké IQ je v naprostém souladu s nesmírným půvabem a schopností strhnout pozornost na svou stranu. Sladěním všech pozitiv lze vytvořit téměř dokonalou bytost. Muže však stejně většinou zaujme nejdříve dokonale tvarované ženské tělo, což zařídila příroda proto, aby si vybral tu, která je dle něj připravena přivést na svět jeho potomstvo. Poté krásná tvář, bezchybný účes a oči, v nichž se utopí nejeden borec. Chytrost je v tu chvíli tak nějak v pozadí, je oceňena skutečnými znalci a až v dalším průběhu vztahu. Příroda věděla, co dělá.

  Feministky, jejichž vzhled většinou odpovídá tomu, že by se rády co nejlépe prezentovaly především v mužském světě, protože si za svou konkurenci vybraly právě pánskou část, ženskou krásu příliš nerespektují. Postavě, líčení a oblékání se věnují podstatně méně, místo toho se ženou za kariérou, samostatností a svou vlastní důležitostí. Vedou ,,moudré“ řeči, často se řadí k biomatkám a muže berou tak nějak jako nutné zlo. A samozřejmě mají názor úplně na všechno. Nevynechaly tedy ani soutěže krásy, kterých se sice nemohou pro svou vizáž účastnit, ale o to více mluví do toho, jak by měly probíhat. Z pódií tak postupně mizí promenády v plavkách, uchazečky o titul jsou nuceny papouškovat naučené nesmysly a předvádět různé dovednosti, u kterých lze často pochybovat o tom, že jsou ve skutečnosti součástí života soutěžících.

  Podobně do těchto klání o nej dívku roku začali zasahovat multikulturisté, takže trendem poslední doby jsou vítězky, jejichž hlavní předností je neevropský vzhled. Z toho vyplývá, že většina vítězek má svůj původ v Africe a taková loňská Miss Helsinky byla rozhodně více černá než hezká. A nebyl to zdaleka jediný případ. Blondýnka s krásnýma očima a andělskou tváří už dávno není prototypem vysněné krásky. Respektive možná je, ale nikoliv tam, kde se rozhoduje o vítězkách. A abychom na tom byli ještě hůře, do soutěží se již hlásí transsexuální bytosti, takže se může stát, že korunku krásy si odnese prostě chlap, který má dojem, že je ženská. Kdybyste právě seděli v letadle, v opěradle před Vámi je papírový pytlík použitelný ve chvíli, kdy se Vám přitíží.

  Němci však šli ještě dále. V mnoha záležitostech, které mění svět kdysi vcelku snesitelný v řitní otvor, jsou naši západní sousedé vyloženě na špici. A o tom, že jim to moc nevadí, vypovídají i poslední volební výsledky v Hamburku. Platí to i pro Miss Německa, kterou byla zvolena pětatřicetiletá rodačka z Namibie Leonie, která zastává názor, že ženy se již dlouho nezajímají o konvenční představy o kráse. Vítězku vybírala ryze ženská porota. Soutěž se samozřejmě obešla bez promenády v plavkách, vítězka možná však oslovila porotkyně nějakým životním příběhem a svou osobností. Lze ale těžko očekávat, že o ni projeví zájem některý z předních sportovců, jak bývalo dosud zvykem. Hokejky a kopačky tak spíše sáhnou po jiných finalistkách, případně se ohlédnou někde úplně jinde. Možná tato missí seniorka zaujme nějakého postaršího pána, i když dle vzhledu by se dalo očekávat, že by mohla být také středem pozornosti někoho s LGBT komunity. Její tvrdší rysy připomínají částečně spíše muže.

  Jak je uvedeno výše, parametry krásy mají jinak postavené ženy feministky a jinak je vnímá pánská část světa. Přestože se my muži často lišíme v představách, koho bychom chtěli mít ve své blízkosti a potažmo v náruči, většinou převažují ženy jemné, štíhlé, upravené, voňavé a usměvavé. S jejich ženskými vlastnostmi máme sice patálie, ale dokážeme si s nimi poradit snadněji než se snahou být ve všem s námi za každou cenu vyrovnané. Nestojíme o to, aby nám někdo z druhého břehu mluvil do jejich hodnocení a přesvědčoval nás o tom, že jim nerozumíme. Feministky, genderisté a multikulturisté ať zvolí za svou miss třeba mamuta s mozkem s parametry  Einsteina, ale skutečná krása je jemná, voňavá, spojená s mládím. Miss je slečna, a pokud jí je pětatřicetiletá ženská, je to spíše ostuda.

Jindřich Kulhavý