Kvóty jsou dány, ale….

  Odborníci radí, to už jsme tu měli, náčelníci direktivně rozdělují. Jen jim prostě nevychází počty. 525 muslimů je číslo, které nám EU přidělila. Naše vláda se tomu brání a jistě ví proč. Reakci většiny českých obyvatel zná a politici vládnoucích stran si uvědomují, jak snadno mohou o své posty přijít, pokud se v tuto chvíli nebudou snažit jakémukoliv přísunu problematické skupiny zabránit.

  Výše uvedený počet by samozřejmě naše země spolkla za jistých okolností poměrně snadno. Pokud by se náležitě rozprášili po celé zemi, asi by se předešlo vážnějším komplikacím. Jenže máme tu několik zásadních pochybností. Pojďme si některé vyjmenovat.

1.       Procentuálně to unijním počtářům nevychází. Výpočet totiž pracuje s daleko nižším číslem utečenců, než je skutečnost, a to až desetinásobně. Navíc se dá očekávat mnoho dalších, kteří jen čekají na svou loď.

2.       Za každým jedním přistěhovalcem časem dorazí zbytek rodiny, takže původní počet se zmnohonásobí. Tím i všechna rizika, náklady na integraci a další sounáležitosti. Což mimochodem známe velmi dobře, Romové jsou ideálním studijním materiálem.

3.       Rozdílná kultura a náboženství přinesou časem obrovské problémy.

4.       Zcela za nesmyslné považuji výroky některých unijních představitelů o výslovné potřebě přijmout levnou pracovní sílu a záchraně evropské ekonomiky, tu třeba u nás plně zaplnili ukrajinští pracanti.

5.       Nejvíce křičí země, které slouží jako nárazník. Na jejich území směřují první kroky uprchlíků. Jenže jejich neodkláněním zpět porušují svou povinnost chránit EU před jakýmkoliv neoprávněným vstupem na její území. Navíc země, které mají své výsostné vody, z nich mají velký ekonomický prospěch, zároveň si je mají bránit. Takže v podstatě jde o maximální šlendrián.

6.       Lidskostí a humanismem se ohánějí ti, kteří nikdy v Pakistánu a Sýrii nebyli. Lidskost, která je jednostranná, lze nazvat naivním pohledem na militantní a agresivní náboženství.

7.       Stále vyzdvihuji jistotu, kterou je množství bojeschopných jedinců, kteří infiltrovali do davů těch, kteří utíkají za ekonomickým prospěchem. Téměř chybí ženy s dětmi. V Itálii se už muslimové ozývají se svými požadavky.

8.       Největší země EU odsuzují nezájem postkomunistických států přijmout migranty. Jenže si stále neuvědomují, že tyto územní celky se postupně snaží dostat na úroveň podobnou té, kterou má bývalý Západ. Brání se tedy tomu, co jejich rozvoj bude brzdit místo toho, aby se předešlo důvodům, které vedou k nastalé situaci.

9.       Stále nám chybí vyjádření USA o tom, kolik si převezou problémových uprchlíků na své území.

  Jak vidíte, důvodů, proč se radovat z toho, že o nás rozhodují někde v Bruselu, moc není. Vlastně nevidím žádný. Mluví do mnohého, někdy jde o slovíčkaření týkající se například pomazánkového másla a tuzemského rumu, jindy jde o věci v otázce svrchovanosti našeho státu a jeho vlády, byť všelijaké. Navíc tu jsou země, které mají své zákony nad těmi unijními a vzhledem k poskytnutým výjimkám si dělají vše po svém. Jde o země Britského království a Dánsko. Kéž bychom měli stejné….Protože jinak zůstává rozum stát.

J3.K