Mamá Merkel doma prohrála….

  Vzhledem k tomu, že volby proběhly v nejchudší části spolkové republiky s nejmenším počtem vychytralých migrantů, a navíc právě odsud vždy Angela Merkelová kandidovala a byla velmi populární, jde o vysoko zdvižený varovný prst směrem k Berlínu. Nespokojenost Němců s otevřenou politikou vůči ekonomickým nájezdníkům je zjevná, nyní však došlo k oficiálnímu vzepření se některého územního celku politice kancléřky. Jde o první vlaštovku, ovšem velmi důležitou. Nejlepší podněty k nastolení pořádku v Evropě mohou vzejít právě z vnitropolitických změn v těch nejsilnějších státech EU.

  Odpor a nesouhlas s postupem vedoucích orgánů Evropské unie a národních vlád v Německu, Francii, Belgii a Holandsku začíná nabírat na intenzitě. Prozatím to byl především maďarský premiér Orbán, který naprosto veřejně odmítl bezprecedentní se podřizování výmyslům kliky tvořené Junckerem, Schulzem a právě Merkelovou. Tedy pokud nepočítáme odvážné Brity, kteří řekli :,,Dost‘‘ a rovnou spolek zvaná EU opustili. O to zajímavější je, že miliardář maďarského původu Soros stojící za financováním  aktivit kolem migrace pohořel právě ve své mateřské zemi. Francouzi mají zase svou naději v Marine Le Pen, jejíž případné zvolení za prezidentku by znamenalo vyhlášení referenda o setrvání Francie v EU. A samozřejmě konec islámu v této zemi.

  U nás se zatím v rámci předvolební kampaně vedou války především o Babiše. Jeho škodlivost pro tuto zemi je nesporná. Bohužel jím demagogicky vedená předvolební kampaň podpořená milióny korun získanými například z dotací, odpuštěných daní a dalších neprůhledných zdrojů, neustálý pláč způsobený těmi zlými politiky, co ho nemají rády, protože jim šlape na paty, to vše padá na úrodnou půdu. Ta je složena z davu, který opět naletí. Pokud si někdo myslí, že sliby Andreje Babiše budou někdy splněny, opak je pravdou. Příkladem je EET, které nenaplní státní pokladnu, neboť nejvíce peněz odtéká z této země nikoliv do šedé ekonomiky, ale daleko dále, tedy díky mezinárodním korporacím do zahraničí. Teror vůči podnikatelům je smutný a naivní omyl, dle všeho naprosto záměrný. Není nic jednoduššího, než když mateřská firma v zahraničí vystaví fakturu za jakékoliv služby své dceřiné v Čechách, a zisk vytvořený prací lidí u nás odejde tam, kde ho chce managment korporace mít. Tedy především mimo náš státní rozpočet. Daleko jednodušší je dusit obchodníky u nás, zvláště když si potřebnou technologii sami zaplatí. Nesmíme zapomenout ani na další ministry z ANO, Ťok a Kapsch se domluvili na výběru mýtného na dálnicích hodně podezřele. Ministr spravedlnosti Pelikán poslední dobou nebyl moc vidět, ovšem jeho vztah k Hate Free je též alarmující.

  Abychom si však nemysleli, že pouze plačka Babiš je škůdcem, vládní sociální demokraté jsou stejným průšvihem. Slabý předseda vlády v podání Bohuslava Sobotky má za sebou úspěšnou praxi prodejce státního majetku za hubičku a miliardář Bakala je mu dosud vděčný. Ale i další kolegové z ČSSD a vlády Dienstbier i Zaorálek jsou přímo odstrašujícím příkladem toho, jak nemají politici  vzešlí z vůle lidu vypadat. Jejich arogance a způsob, jakým získávají hlasy i pro další volební období, jsou do očí bijící. Naprostý nezájem vyslyšet obavy prostých lidí z následků jejich uvažování je staví do role kolaborantů.

  Volby kdekoliv jsou vždy ukazatelem vědomí národa, tedy pokud nejsou zfalšované tak, jako nedávno v Rakousku. Naštěstí se naši jižní sousedi dočkají opakování prezidentského klání, a pokud vyhraje ten, který již v minulém pravděpodobně uspěl, bude Rakousko další zemí aspirující na změny v rozložení sil potřebných k vzepření se diktátům shora. Ty naše blížící se volby budou bohužel standardní. Není tu silná opozice, chybí v ní skuteční odborníci i dělníci politiky potřební v krajích a regionech. Otázkou tedy je, koho volit. Výše uvedené subjekty nikoliv.

J3.K