Můžeme být z toho zmatení...

 Trikolora zatím nemá potřebu mít masivní členskou základnu. Je jednodušší ,,ukočírovat‘‘ určitý počet členů a sympatizantů, než se pohybovat v čistě demokratickém prostředí. Podobnou cestou se kdysi vydali dnes již neexistující Realisté, kteří si na dobu jednoho volebního období zakonzervovali složení svého vedení. I přes vynikajícího mentora Petra Robejška, jehož přehled a schopnost pojmenovávat realitu pravým jménem je fascinující, toto uskupení propadlo již před parlamentními volbami a ani člen úzkého vedení zbrojař Hynek i přes zodpovědný přístup ke klání o prezidentský post neuspěl. Trikolora má podobnou strategii, kdy členská základna není nijak široká a její aktivita je doposud spíše podobná sportovním klubům. Což v počátku není ničemu na škodu, pokud by však existovalo lepší spojení s vedením strany. To si však na první pohled hraje především na svém pískovišti a ovlivnit dění v něm je víceméně zespoda nemožné. Ostatně na tom Realisté také skončili.

 Poslední dobou hýbe hladinou politické situace několik témat. Jedním z nich je spor mezi Václavem Klausem ml. a Tomio Okamurou z SPD. Je třeba si přiznat, že tito dva relativné absolutičtí vládci svých stran budou těžko spolupracovat. Okamura sice stojí též na pravé straně, nicméně je to tak trochu politický byznysmen. Pokud bychom hledali v SPD skutečně seriózní ochránce zájmů České republiky, pak by to byli spíše europoslanci David a Blaško zasedající v Evropském parlamentu, Kobza a Kája Maříková sedící v Parlamentu ČR. Okamura má sice plná ústa řečí, ale riziko, že půjde za osobním prospěchem, je příliš velké. Navíc po sporech ve straně odešlo pár lidí, kteří se prostě nenechali Okamurou ovládat. V Trikoloře se kolem Václava Klause ml. utvořila skupina schopných lidí. Někteří jsou jimi pro své znalosti a specializaci, jiní jsou schopní kvůli kariéře udělat cokoliv. Rozlišit je může být pro příliš zaměstnaného lídra někdy nemožné, to vše při zachování úcty k zakladateli strany. Nicméně čas ukáže, podaří li se oddělit zrno od plev a nebude li to stát stranu hlasy mnoha voličů.

  Nadšení části členů, kteří byli od počátku u zrodu strany, pomalu opadává. Důvodů je více a nemá cenu se všemi zabývat. Někdy za to mohou přehnané ambice, jindy falešný pocit důležitosti, neznalost práce na politické scéně. Možná zklamání z uvědomění si vlastní bezmocnosti cokoliv ovlivnit. Takže je možná čas si uvědomit, je li vše přesně tak, jak si vedení představuje a není li potlesk při občasných setkáních pouze falešnou hudbou. V mnoha směrech skutečně Trikolora přináší možnost vrátit se k logickému myšlení a zastavit nesmyslný vývoj podřizující se záměrům elit Evropské unie. Rétorika Václava Klause ml. je jasná, srozumitelná a vzbuzuje vztek u jeho politických rivalů už jen tím, jak je přímočará. Bohužel chybí ochota naslouchat jistým náznakům varování, kterými je lehké bručení uvnitř vlastní základny. V poslední době se jedná především výroku předsedy Trikolory o nepodpoře referenda o vystoupení ČR z Evropské unie. Autor tohoto článku vznesl dotaz na toto téma na setkání členů a příznivců Trikolory s Václavem Klausem ml. Zněl takto: Opravdu Trikolora nestojí o odchod České republiky? Nemělo by se spíše říct, že Trikolora doufá v odchod ČR z Evropské unie v horizontu určitého počtu let s tím, že je třeba zahájit přípravu k tomuto kroku například v oblasti změny orientace hospodářství, přijímání zákonů a nasměrování ekonomiky do jiné sféry, než ve které se nachází EU? Odpověď Václava Klause ml. přinášíme níže:

VKml
K vaší otázce. Upřímně, teď odejít z EU bez Polska, bez Maďarska a čelit neskutečné pomstě unie, to není nic, co by bylo v zájmu občanů České republiky. Máme podniky, kde jde 90 procent často na export do evropských zemí, takže opuštění EU teď prostě není realistický krok. Realistické není se tady hádat, kdo je větší vlastenec a kdo se víc vyjádří proti Evropské unii, ale hájit naše zájmy.
Teď se chystá „New generation EU“, převzetí dluhů, společné evropské daně – a my musíme vyvinout všechny pronárodní síly a aktivitu, aby to vláda neakceptovala. Chystá se „Green deal“ a musíme to odmítnout. A přestat přijímat evropské směrnice, které náš parlament schvaluje často bez rozpravy... a začít posilovat naši svrchovanost a kupříkladu přijmout zákon o nadřazenosti našich zákonů. Zkrátka vyvolat emoce touto cestou, ale snažit se zítra odejít... Chápu, že si to někdo přeje, když vidí paní Merkelovou, Leyenovou a další, jsem poslední, kdo by se chtěl nechat těmito lidmi řídit, ale skutečně teď na to síla není. To je podobné, jako bychom chtěli v roce 1941 odejít z Protektorátu. Když už, tak v roce 1944 na podzim.

  Další dotaz se týkal toho, je li vhodné se tedy distancovat od možného odchodu z EU a nebylo by daleko vhodnější politické PR zaměřené na skutečnou přípravu země na odchod z EU, hledání partnerů ochotných jít stejnou cestou ve Visegrádské čtyřce a snaze vrátit České republice co největší samostatnost a nezávislost především v potravinové a hospodářské oblasti. Bylo i zmíněno předsednictví Německa v EU a vyhrožování týkající se vnucování migrantů. Odpovědí na to bylo mávnutí rukou, že předsednictví Německa trvá teprve týden. Přestože lze říct, že Václav Klaus ml. uvažuje naprosto logicky a má pravdu v tom, že opustit EU bez přípravy nelze, je třeba si uvědomit, že tento krok bude stále těžší a nemožnější. Zvláště, když Trikolora stojí proti přesile v podobě pseudopravicových ODS, STAN, levicově stále více vystupující Top09 s exhibicionistou Kalouskem, extrémistickými Piráty, pro které je EU živnou půdou i sponzorem a momentálně i SPD, která by měla být spíše spojencem. Vládní strany a komunisty vynechejme. ANO je natolik nečitelné a přeskakující, že ji někam zařadit jen tak nelze. Vzdát se však možnosti být vyhraněným a více čitelným, nezařazeným k ostatním, je možná chyba. To ale ukážou až nejbližší parlamentní volby. Doufejme, že Trikolora zaujme co nejvíce voličů.

Jindřich Kulhavý