Následník Palacha?

  Pozvednutí zbraně proti sobě samému mohlo předcházet cokoliv a ve stavu psychického vyčerpání se nachází polovina lidí v této zemi. Není to tak dávno, co jsme se k tomuto tématu vyjádřili a první člověk si sáhnul na život tak, aby to vnímali všichni v zemi. Všechny ty lockdowny, omezení v pohybu, zbytečná úmrtí, děti nechodící do škol, nemožnost sportovat a hýbat se jsou extrémní zátěží nervové soustavy a rozhodně nepůsobí na náš organismus blahodárně. Sociální odloučenost a určitá momentální lidská zakonzervovanost psychice nepomáhají. Televizní zpravodajství již rok přinášející pouze špatné zprávy a katastrofické scénáře udržují veřejnost v mnohem větším strachu, než by to činily zprávy z válečné vřavy. Média společně s politiky udělala z naší země a v podstatě z poloviny světa oblast, kterou se šíří už jen obavy. Radost z čehokoliv se vytratila a úsměv už téměř na lidech nezaznamenáte. Potkáváte pouze ponuré tváře zakryté kusem něčeho, co má lidi chránit, místo toho jen dále podporuje vzájemnou nevraživost. Jedni se bojí nemoci, druzí naprosté ztráty identity a radosti ze života. Který z těchto důvodů vede k větší nemocnosti?

  Přiznejme si, že výše uvedené je pouze jedna z možných příčin narušení lidské psychiky. Podstatným startovacím důvodem k depresím je ekonomický stav velké části společnosti. Máme tady naprosto kontrastní skupiny, nad nimiž se bavíc pohybuje premiér a pár jemu podobných. Ve sféře státních zaměstnanců se toho za poslední rok po ekonomické stránce moc nezměnilo. Jistě, zaznamenali zdražování v obchodech týkající se především potravin, nicméně i přes snížený pracovní výkon způsobený zákazem chodit pravidelně do zaměstnání jim stále chodí výplaty. A pracují li někde na ministerstvu ve ,,správných“ funkcích, tak si dokonce přišli na lepší peníze, protože tato vláda rozdala na odměnách rekordní částku. To se samozřejmě netýká řadových zaměstnanců, nicméně situace ve státní sféře se tolik nezměnila. Aspoň po stránce mezd.

  Naprosto jiná situace je v soukromé sféře. I přes různé proklamované podpory většina lidi v ní zůstala bez jakéhokoliv příjmu. Často o ni ani nežádá, protože naprosto přesně zná přístup vlády k středním a malým podnikatelským subjektům. Nepatříte li mezi strategicky významné podniky či do portfolia značek vlastněných předsedou vlády, jste momentálně buď přítěží, nebo se Váš majetek stal dokonce středem zájmu spekulantů a majetných. O tažení Babiše po českých a moravských horách jsme už psali, skupováním krachujících firem se však zabývá ještě pár dalších supů. Pokud jste tedy po léta něco budovali a doufali, že si připravujete klidné stáří, možná i stavíte základ pro podnikání svých potomků, uplynulý rok Vám mohl vše vzít. Příkladem jsou třeba provozovatelé restaurací. Jen se představte, že jste ještě loni v zimě profitovali na chodu třeba 4 restaurací. Možná ve svém, nicméně na zařízení jste si před pár lety půjčili a úvěr bez problémů spláceli. Splátky byly poměrně vysoké, to abyste je umořili co nejdříve. Nebo jste své podniky otevřeli v pronajatém prostoru, do kterého jste ale investovali. Měsíc zavření byste bez problémů přežili, ale půl roku či rok? Energie, úvěry a nájmy nejsou nijak levným špásem a původní představa, že se za pár týdnů vrátíte k běžnému provozu, takže jste ztráty hradili ze zásob, vzali za své i s tou na horší časy odloženou hotovostí. Co tedy dále?

  Propad tržeb na nulu se netýká zdaleka jen restauratérů. Čím větší byznys jste dělali, tím větší ztráty přišly. U hospod, barů a diskoték jde o milionové ztráty, u hotelů, lyžařských areálů, lázní už jsou to desítky milionů a u výrobních podniků či dalších firem i jednotlivců kolem cestovního ruchu radši propady počítat nebudeme. Dále krize dolehla na reklamní agentury, pronajímatele, poskytovatele služeb, dalo by se pokračovat do nekonečna. Lidé jsou drceni neschopností splácet půjčky, hypotéky, druhotnou platební neschopností, často ale už došly peníze i na základní potřeby, tedy na energie, nájem, jídlo, dluží se na alimentech. Až teprve tady nám dochází, kolik spoluobčanů se po roce nesmyslných zákazů dostalo na úplné dno. Evropská komise vyčlenila na náhrady škod miliardy, které však mají ze ¾ skončit v projektech spojených se Zeleným údělem. Jde o totální ignoraci závažnosti situace.

  Sebevražd rapidně přibývá, jen se o nich nemluví. Jedna demonstrativní uskutečněná před dveřmi ministerstva politiky nezastaví. Těm je úplně jedno, co se děje v podzámčí. Poslanci nahlas mlaskají při přebírání svého žoldu, premiér rozšiřuje svůj byznys a na ministerstvech plundrují národní rozpočet nákupy předražených dodávek zdravotnického materiálu, z nichž něco ,,kápne“.  Nulový zájem o lidi potvrdila svými výroky i Schillerová, když řekla, že v lockdownu klidně vydržíme půl roku, což o pár dní později popřela oznámením, že finance vystačí do konce června. Jenže ona si na rozdíl od nás klidně zase půjčí, přičemž splácet to budou generace našich dětí. Takže se nedivme, že přijdou další zprávy o sebevraždách, lidech na antidepresivech a dostaví se i vyšší kriminalita. Na zámku se dál tančí, v podzámčí pokračuje boj o holý život. Nikoliv kvůli existenci covidu, ale díky aroganci mocných.

Jindřich Kulhavý