Nedejme se zmást, není to pořád dobré
www.inadhled.cz Vláda zatím ukončila nesmysl stvořený svými předchůdci, když zrušila povinné očkování občanů nad 60 let a zaměstnanců určitých odvětví. Oddychnuli si vojáci, policisté i zdravotnický personál. Možná to nevíte, ale už nyní bylo neprodlouženo plno pracovných smluv u zdravotníků, u nichž bylo časové omezení. Řada zaměstnavatelů se tak místo postavení se za své lidi vzdala jejich služeb dopředu, přestože šlo často o nedostatkový personál. Možná nyní smluvní vztahy obnoví, ale nedůvěra je často jen těžko zapomenutelná a zklamání nelze považovat za zrovna motivační proces.
Povinnost nechat se napíchnout by pravděpodobně nebyla právně schůdná. Jak víme, vakcíny jsou schváleny stále pouze v experimentálním režimu. Před jejich aplikací tak musíte podepsat informovaný souhlas, bez něhož Vám ji nikdo píchnout nesmí. Nepodepíšete, nedostanete. Připojíte podpis a v případu poškození zdraví či úmrtí se vzdáte jakýchkoliv nároků na úhradu škody. V prvním případu přímo Vy, v druhém přijdou o možnost vyplacení pojistky Vaši dědicové. Navíc, jak jistě víte, výrobci vakcín nejsou nijak zodpovědní za svůj produkt a za možné následky jeho použití. Takže někdo, kdo by něco podobného prosadil, by musel mít jistotu, že se to jednou neotočí proti němu. Možná to tak cítí italská vláda, která už podobný příkaz vydala, snad svou výjimečnost vnímá ta rakouská, proti které ve středu demonstrovali občané na mnoha místech ve své zemi. Ve Francii Macron kráčí vstříc velkým problémům, zatím se však snaží odpůrce očkování proti covidu jen naštvat, ale netuší, jak moc se mu to může podařit a co se poté stane. Němečtí politici věří v bezbřehou poslušnost národa, šrouby utahují ale pomaleji. Naopak Britové od opatření ustupují, už pochopili, že koronaviry tu byly, jsou a budou.
Jak ovšem víme, když se hodně utáhne a trochu povolí, zdá se, že je lépe. Což není pravda. Vláda by ráda prodloužila platnost pandemického zákona do roku 2023, přičemž možnost vydávat různá omezující opatření by se rozšířila mimo Ministerstva zdravotnictví i na vnitro a obranu. Představa, že Vít Rakušan nás bude z moci ministra vnitra omezovat další rok v mnoha činnostech, je nepřípustná stejně, jako u ostatních, ovšem s tím rozdílem, že policisté mají jaksi více pravomocí. Takže rizika šikany jsou více než hmatatelná. A zrovna Rakušan není zárukou toho, že nebudou naplněna. Ostatně předvádění se našich momentálně elitních politiků při přijímání další tečky (snad jen u Bartoše si při focení zapomněli sundat krytku z jehly, takže možná právě on tomu očkování tolik nedává) naznačuje určitý fanatismus pro další dávky. Je li hraný a šlo tak pouze o součást propagandy, či snad jistota placeba v injekcích dávající těmto lidem klid a bezpečí, to lze těžko posoudit, nicméně roli naháněčů obětí farmaceutickým firmám plní skvěle.
Z výše uvedeného vyplývá, že zrušení povinného očkování, které by ostatně narazilo na mnoho zákonů a právních norem, ještě není konečné vítězství. Je tu další úkol, kterým je ukončení existence stávajícího pandemického zákona, a nakonec podání hromadných žalob na všechny zodpovědné za postupnou likvidaci ekonomiky, zadlužování, podpis nevýhodných smluv na nákup vakcín, a především za lidské neštěstí způsobené neumožněním včasného léčení covidových pacientů, kteří následkem toho zemřeli. Zrovna tak za poškozování zdraví experimentálními vakcínami. Lidi neochotné ustoupit diktátu, šířenému strachu, vyhrožování, dehonestaci a sbírajícím fakta a důkazy o zločinném spolčení politiků, lobbistů, majitelů farmaceutického průmyslu a ekonomických i mocenských elit čeká mnoho práce. Nedejme se jen tak ukonejšit, pečlivě sledujme dění v okolních státech a buďme stále připraveni na to, že bude třeba se bránit. Mimo covidu je za humny mnoho dalších lumpáren, kterým je třeba zabránit.
Jindřich Kulhavý
