Nejlepší obrana je útok, ale…

   Zákeřnost multikulturní výchovy je založena na na první pohled přínosných přednáškách a instruktážních filmech, které mohou být neznalým rodičům prezentovány jako kulturní zpestření výuky. Vzhledem k tomu, že tito nejsou přítomni, navíc ne každá rodina se zabývá aktuálním děním natolik, aby si rodiče s dětmi povídali o skutečnostech spojených například s migrací, Evropskou unií a LGBT, je velmi pravděpodobné, že řada žáků si pod vlivem lidí z neziskového sektoru udělá názor na tuto problematiku podobný tomu, který je jim podsouván.

  Smutnou realitou je ochota pedagogů spolupracovat na pokřivování minulosti, současnosti i budoucnosti. Samozřejmě se liší přístup jednotlivých škol dle toho, kdo je v jejich vedení, nicméně množství aktivistů v řadách samotných pedagogů se zvyšuje. To je velmi alarmující. Připomíná to totiž doby SSM a Pionýru. Někteří učitelé se opět vidí jako vůdčí v určitých činnostech a zvyšují své nasazení. Pravděpodobně nejde o pouhé přesvědčení, ale také o pocit důležitosti a zábavu zároveň. Bohužel jim nedochází, jak nebezpečné činnosti se dopouští, a jaké důsledky to může mít.

  Výsledkem jsou školní výlety do mešit, návštěvy islám vyznávajících hostů a skutečně kvalitně připravené pořady. Pro neziskovky jde o úrodnou půdu, školy samotné získávají kladné body za aktivitu a děti žijí v bludu. Učitelé si pořizují dokumentaci, umísťují fotografie na webové stránky. Prezentace islámu nabírá na obrátkách, přestože jde de facto o řízenou likvidaci evropské kultury a bílého etnika. Je až nepochopitelné, jak naivně přistupují lidé s vysokoškolským vzděláním k problematice pronikání islámu do našeho prostředí.

  Všechny tyto události vedly k založení facebookové skupiny Rodiče proti indoktrinaci školáků.  Její členové postupně získávají informace o tom, na kterých školách dochází k přestupkům proti sekulárnímu statusu školství. Jeden ze zakládajících členů pan Hynek Charous se stal mediální tváří a zúčastnil se již několika rozhovorů týkajících se nejen této problematiky, ale zároveň případu ve školním zařízení, které navštěvuje jeho dcera. Právě ten předcházel založení této skupiny, ke které se postupně přidává množství dalších rodičů, kterým není lhostejná budoucnost jejich dětí.

  Zpočátku se podařilo rozhýbat stojaté vody, o stav ve školách se začali zajímat odpovědní lidé. V další fázi se začali bránit školy i pedagogové. Nikoliv však vysvětlováním vlastních aktivit rovnajících se porušování zákona, ale rovnou přizvali právníky. Začali uplatňovat autorská práva na fotografie pořízené při školních akcích, aniž by jim vadilo, že tyto obrázky se mnohokráte objevily na internetu, a paradoxně je tam umístily školy samotné, případně se objevily v propagačních materiálech příslušné neziskové organizace. Dále se dá očekávat šikanózní chování učitelů vůči žákům, jejichž rodiče projeví nesouhlas s chováním školy.

  Velké nebezpečí na rodiče číhá i od neziskových organizací. Je třeba si uvědomit, že jsou perfektně organizované, mají náskok a nemají problém s financemi. Nejnebezpečnější je proslulá Člověk v tísni. Její líbivé webové stránky nabízejí interesantní program, samotný název má budit dojem, že jde především o charitativní organizaci. Opak je pravdou. Jde o vysokorozpočtovou lobbisticky velmi dobře organizovanou a realativně charismatickým Šimonem Pánkem vedenou politickou buňku Sorosova impéria, v praxi dlouho pracující s muslimskou komunitou přímo v jejím prostředí. Z toho vyplývá, že jakákoliv činnost prováděná touto neziskovkou má nejen kvalitní finanční, ale zároveň i právní jištění. To i přesto, že právě z této sféry dochází k nejagresivnějšímu napadání dosavadního evropského systému a snaze přijmout co nejvíce migrantů na naše území. Příliš nezaostávají ani Evropské hodnoty reprezentované šíleným Jakubem Jandou.

  Nastala doba právníků. Zdá se, že v další fázi bude třeba, tedy pokud se rodiče nechtějí vzdát, získat stejně agresivní právní zastoupení. Hrozí li školy právními kroky, je nejvyšší čas připravit se na protiofenzívu. K porušování dosud platných zákonů dochází právě na nich. Apolitický přístup a sekulární výuka jsou základním předpokladem ke zdravému vývoji dětí. Pokud školy toto nerespektují, je třeba jít s nimi do války. A zároveň získávat důkazy o jakémkoliv znevažování našeho etnika ze strany neziskových organizací a o jejich často podvodném financování. Otázkou nakonec už jen zůstává to, je li Česká republika ještě právní stát. O tom jediném lze pochybovat, protože kdyby byl, neziskový sektor by byl celý jako takový dávno pro své pletichy zrušen. Vstoupili jsme do války.

J3.K