Nepřizpůsobiví dříve a příště

Jak se zdá, trend pojmenovávat věci jinak má stále u nás stoupající tendenci. Nevím co koho vede k tomu, aby věci nenazýval pravými jmény a vymýšlel si nové výrazy. Jedním z posledních úkazů je nazývat někoho, kdo se vyhýbá placení svých závazků, nerad pracuje, neváží si střechy nad hlavou a devastuje obydlí, dělá nepořádek v širokém okolí a ještě je schopen vykřikovat arogantní výrazy do všech směrů, slovem NEPŘIZPŮSOBIVÝ! Asi jsme v našem státě dosáhli naprosté harmonie mezi lidmi a již nemáme zloděje, výtržníky, lumpy, neplatiče nebo snad dokonce kriminální delikventy a recidivisty. Máme pouze občany, kteří jsou drobátko nepřizpůsobiví. Což koneckonců není až zase tak velký prohřešek. Nechtít se přizpůsobit nějakým pravidlům a zákonům není nic závažného. Každý z nás může s něčím nesouhlasit a mít výhrady.

Když tak o tom přemýšlím, jsem za to vlastně nakonec rád. Dnes až přijdu domů, nejprve rozbiji vstupní dveře (mám rád přímý kontakt s okolím), odpadkový koš vyhodím spolu s odpadky z okna (proč bych si je měl skladovat v bytě a někam je odnášet),  vytvořím v jednom z pokojů malý ohníček, na který nejspíš použiji část kuchyňské linky, špinavé oblečení nacpu do odpadu (a proč ne? když budeme potřebovat na záchod, chodba v domě je dost velká) a na okno nalepím terč a se synem budeme soutěžit, kdo se víckrát prakem trefí. Prostě takový normální pohodový večer. A kdyby náhodou někdo zavolal policii, jsem v pohodě. Nejsem žádný asociál, ale jen jsem se trochu nepřizpůsobil! Co mi můžou. A že to v našem domě vypadá jako u cikánů (pardon – nové slovo – u romů) také ne. Jen jsem nastolil standard nepřizpůsobivých!! 

  K tomu je třeba přidat poznání, že podobně nepřizpůsobivých proudí nyní do Evropy statisíce dalších, jejichž kultura je také velmi rozdílná od té naší, a pravděpodobě se zařadí mezi nepřizpůsobivé. Už nyní nás OSN a EU kritizují za přístup k Romům a migrantům. Možná Češi vytváří dojem, že nepřizpůsobivými jsme my a ti druzí žijí de facto normálně. Přitom snaží li se Romové přestěhovat do Západní Evropy, jsou většinou odmítnuti, a pokud nikoliv, záhy se stávají součástí místních kriminálních živlů. Problémy s nimi zažila Francie, Velká Británie, Německo i Kanada. Například v této severoamerické zemi byla snaha rozmístit jednotlivé rodiny minimálně 200 km od sebe. Vše bylo v pořádku do chvíle, kdy se navzájem vyhledaly a poté sestěhovaly k sobě. V tu chvíli začalo vše o začátku.

  Migranti mají nyní otevřenou náruč části Evropy. Oni ale nepřišli pracovat a přizpůsobovat se. Chtějí tu žít a nejlépe v blahobytu. Cikáni byli dlouhodobým testem toho, že mohou vzniknout problémy. A vznikly. Nyní však začnou ty samé mnohonásobně větší. Stačil k tomu výrok německé kancléřky a jejích evropských poskoků, hloupost a naivnost Šabatové a jí podobných pseudopolitiků. Jednou to bude tedy obráceně. V ghettech skončí původní evropské obyvatelstvo, jenže novoosídlenci se s nimi mazat nebudou. Zapomeňte na sociální programy. A chcete li se tomu bránit, mluví se o Vaší xénofobii a rasismu, nikoliv o pudu sebezáchovy.

P.S. omluva samozřejmě patří těm, kteří se dokázali stát součástí naší společnosti, aniž by se na ní přiživovali.

J3.K