Neuvěřitelná drzost našeho ústavního činitele

  Člověk by řekl, že tímto splnila svou misi a další čtyři toky bude upevňovat své postavení rozvážnými kroky. Stačilo nebýt moc vidět a slyšet, zachovávat jistou neutrální pozici a užívat si plody předešlého kolaborantského jednání. Ne tak Pekarová Adamová. Ta se rozhodla nadále své rodné zemi škodit, k čemuž stačí pár naprosto tupých výroků, které ona ostatně vypouští ráda. Jisté je, že v její osobě má Evropská unie v třetí nejvýznamnější státní funkci u nás svou prodlouženou ruku a dokonalého sluhu. Díky tomu, že ani předseda vlády nepatří zrovna k vlastencům, kterých bychom se ostatně v neblaze proslulém Aspen institutu těžko dohledali, pak se lze obávat i toho, kdo bude zvolen za prezidenta. Petr Fiala se totiž už projevil tím, že pronesl slova o potřebě najít vhodného kandidáta, který by sdílel podobný názor na naši další integraci (čti řiťolezectví) v rámci Evropské unie, jako má vláda. Představa, že by stejnou rétoriku vedli všichni tři hlavní političtí představitelé České republiky, je především pro euroskeptiky přímo děsivá.

  Vraťme se k Pekarové. O tom, že vcelku stabilně ,,bojuje“ proti Číně a Rusku, si cvrlikají vrabci na střeše od chvíle, kdy začala být veřejně aktivní. Také víme, že Visegrádská čtyřka, která byla ještě před změnou polického klimatu na Slovensku projektem schopným vzepřít se některým plánům Evropské komise a dokázala vybojovat společně určité podmínky, je rozebírána zevnitř a v podstatě se smrsknula na Polsko a Maďarsko. Slováci si zvolili vládu a prezidentku, pod jejichž vedením se stali pouhým vazalem EU a ztratili svou hrdost. Škody způsobené současnou generací tamních politiků budou napravovat dlouho, půjde li to. Slovensko se vrací k neochvějné diktatuře podpořené policejní zvůlí. A možná je snem Pekarové Adamové něco podobného spustit i u nás. Ostatně cesta Čaputové, o jejíž sexuální náruživosti se teď vedou na Slovensku spory, na pomyslný trůn v něčem Pekarovou Adamovou připomíná. Z naprosto bezvýznamných, ovšem vcelku pohledných žen , byť rozlišné váhové kategorie, se staly ty významné. Jestliže Čaputová je hanlivě nazývána jako Sorosova děvka, a většina lidí ví, že v tomto případu nejde o sex, ale o ochotu plnit každé přání tohoto devastátora Evropy, pak naše Markéta má naprosto stejnou vlastnost a její výchova, na níž se podíleli Schwarzenberg a Kalousek, nese své trpké ovoce. Nyní budeme citovat paní předsedkyni Parlamentu ČR:

  ,,Češi už svého Babiše vyhnali. Pevně doufám, že se to povede i Maďarům. Rozložení politických sil v Maďarsku se vzdáleně podobá tomu, které bylo dosud i u nás. Tamní opozice své neshody dala stranou a spojila síly proti populistické vládě, kterou už mnoho let řídí Viktor Orbán. Ten neváhá navazovat pochybné svazky se zeměmi jako je Rusko a Čína, a to na úkor svých spojenců, včetně nás. Pro Českou republiku je důležité, aby Maďarsko v dubnových volbách volilo změnu-stejně jako my. Je totiž klíčové, aby Evropskou unii tvořily státy, pro jejichž vlády jsou na prvním místě demokratické principy, nikoliv prospěch jejich premiérů. Jen taková EU dokáže obstát ve světě, kde nedemokratické režimy čekají na každou příležitost, jak nás rozklížit, oslabit a následně zneužít.“ Konec citátu. Brrr, vnímáte tu komunistickou ideologii a rétoriku?  

  Orbán nedávno vyjednal Maďarsku dodávky plynu nezávisle na EU, samozřejmě za jiné a lepší ceny. Zastropoval ceny pohonných hmot. Ale ještě před tím vyhnal Sorosův vliv z Maďarska. Dlouhodobě bojuje proti nesmyslům tvořeným v Bruselu a staví jednoznačně maďarské zákony nad eurounijní směrnice, které naši liberálové v klidu schvalují a dělají z naší Ústavy cár papíru. Ochránil Maďarsko před migrací a vcelku logicky rozvíjí obchodní a politické vztahy s každým, kdo je pro Maďary významným a přínosným partnerem. Takže se Pekarové ptáme. Není už té protiruské a protičínské rétoriky při pohledu na reálný světový stav mnoho? Kde vidí demokratičnost v přístupu Bruselu a Berlína k bývalým evropským státům? Bude Evropská unie v případu dalšího očekávaného vítězství Orbána, o němž si rozhodnou samotní Maďarové, přistupovat k Maďarsku podobně jako k Bělorusku, nebo se pokusí ovlivnit dopředu volby zfalšováním hlasování? To ostatně světoví liberálové a pseudodemokraté umí dobře. Dále nás zajímá, jak na náš úkor navazují pochybné svazky, čím nám tím ubližují. A co se pro Českou republiku případně změní, vyhraje li ve volbách tamní opozice? Budou levnější klobásy?

  Když už se tu někdo ohání demokracií, měl by tiše pozorovat dění a vnímat výsledky voleb s tím, že jde o rozhodnutí národa. Pokud se proti Orbánovi bude spojovat opozice stejně, jako u nás proti Babišovi, tedy i za cenu protiústavních kroků posvěcených exkomunistou a následně posthavlistickým předsedou Ústavního soudu, pak nejde o demokracii, ale o politickou vyčůranost. Pekarová Adamová je skutečným přízrakem naší politické scény a ukázkou toho, kam se lze díky bezcharakternosti dostat. Smutné je, že to některým lidem imponuje a vůbec jim nedochází, že teprve nyní na nás dopadnou všechny …jak to říct slušně….sračky plozené eurounijními mozky. Omlouváme se za tento výraz, ale jinak to nazvat nelze. Ceny energií, plynu, potravin, Green Deal, elektromobilita, to vše jsou výplody nemocných lidí. Nic z toho by nemuselo být, kdyby se Brusel nestal hnízdem tvorů podobných Pekarové a řízených lidmi, jejichž filantropie je pouze pláštíkem pro touhu po ještě větší moci, bohatství a všeobecném vlastnictví. Maďarům lze Orbána závidět, byť ani on není bez chyb. Kéž bychom takového vůdce měli my tady. Místo něj tu máme Fialu a Pekarovou. A to je smutná realita.

Jindřich Kulhavý