O čem nás přesvědčily události posledních dní?

  Samotné volby se nesly v duchu souboje Davida s Goliášem. Clintonovou tlačila do křesla v Bílém domě stejná skupina sponzorů, která ovládala předešlé prezidenty včetně Obamy, to vše s podporou většiny médií. Ač Clintonová kandidovala za demokraty, měla by mít tedy blíže k prostší části obyvatelstva USA, opak byl pravdou. Bohatá konsorcia firem stála za ní, většina televizních a rozhlasových stanic také. Tištěná periodika se chovala k Trumpovi extrémně nepřátelsky, jako by si všichni tito spolubojovníci Hillary uvědomovali počínající ztrátu svých dosud neotřesitelných pozic a budoucích zisků. Rozložení sil v USA bylo dosud spíše více doleva, republikáni jsou označováni za pravicovou stranu. Nebýt nezávislých zdrojů z internetu, nedozvěděl by se svět o nepravostech, podvodech a skandálech spojených se jménem Clinton.

  Nepokoje propuknuvší po sečtení hlasů a trvající více dní jsou jen důkazem toho, jak agresivně byla vedena kampaň Hillary Clintonové, a rozhodně nejsou pouze výsledkem nespokojenosti části obyvatelstva. Jako všude, kde se děje něco špatného, objevuje se i zde jméno ultralevicového miliardáře Sorose. Podněcování k demonstracím, ničení a násilí je přesně to, co dokáže poslat do ulic fanatiky z tábora příznivců demokratů. Jen malá vsuvka. Kdo jiný, než demokraté, by měl pochopit smysl slova demokracie. Volby proběhly standardně bez připomínek některé ze stran a jejich výsledek je proto platný. Přestože rozdíl je relativně minimální, dle platných zákonů je zvolení Donalda Trumpa nenapadnutelné. Přehnané emoce, které vidíme na televizních obrazovkách, ukazují na fanatičnost některých fanoušků Clintonové, násilí v ulicích amerických měst poté je důkazem, kam až to dopracovala dosud všem za vzor dávaná americká demokracie. Nezapomeňme ani na prohlášení Pentagonu. Dokud je Barack Obama prezidentem, bude se urychleně pokračovat rozmísťování amerických vojáků v Pobaltí. I to svědčí o tom, kdo stál za Clintonovou. Opusťme však Spojené státy, pojďme do Evropy.

  Šok z vítězství Donalda Trumpa v Bruselu a dalších evropských metropolích je obrovský. Levicové a socialistické vlády napříč Starým kontinentem dostaly pořádnou výstrahu v tom smyslu, že jejich sebevědomí a přehnaná jistota ve vlastní neporazitelnost jsou pouze chimérou. Pravdou je, že valná většina médií v celé Evropě informuje i po zveřejnění výsledků z USA tendenčně a snaží se Trumpa dopředu očernit. Svědčí to o propojení jejich vlastníků s bývalou politickou klikou, která chtěla udržet u moci právě demokratického kandidáta. Platí to i pro média u nás. Tragický přístup České televize i Novy, také většiny deníků, to vše naznačuje, kdo vládne v naší zemi a ovlivňuje tak myšlení a názory lidí u nás. Situace v ČT je opravdu naprosto katastrofální a její pořady připomínají dobu před rokem 1989. Nedojde li k urychlené výměně nejen managmentu, ale zároveň i většiny redaktorů, kteří pracují dle diktátu shora tvořeného, je nejvyšší čas přestat platit koncesionářské poplatky a dát tím najevo nespokojenost s prací státní televizní stanice.

  Média jako taková jsou již dlouho silnou zbraní levice. Ztratila schopnost pravdivě informovat a vládní cenzura vrací celou Evropu do období, o němž jsme si mysleli, že je za námi. Zároveň se ukazuje, jak provázaná byla nynější evropská politika s částí té americké. Strach z budoucnosti se už projevil všude. Němci začínají otáčet v řešení migrantské krize, francouzký úprezident Hollande se při projevu souvisejícím s volbami málem rozplakal, uvědomuje si vzrůstající sílu Marine Le Pen, rázem dostal za pravdu maďarský předseda vlády Orbán. Dojde li v Evropě k podobným změnám, jako v USA, pravděpodobně se objeví mnoho kauz spojených s podvodným jednáním nynějších elit. Postupně dojde k vysychání finančních zdrojů plynoucích do sféry, ve které se pohybují neziskové organizace, bude utlumena jejich činnost a lidé z nich budou muset začít zase pracovat. Je nejvyšší čas začít narovnávat prostředí, nezvýhodňovat okrajové skupiny obyvatelstva a vnímat potřeby většiny.

  Dopady dlouhodobé vlády demokratů v USA mají a budou mít ještě mnoho let své následky, podaří li se je vůbec napravit. Agresivní chování levicových politiků a jejich příznivců v historii je důkazem toho, že je čeho se obávat. Burcování k nepokojům je klasickým nástrojem této části politického spektra, násilí je jeho součástí. Čeká nás možná bouřlivá doba. Jak se s ní vyrovnáme je jen na nás.

J3.K