Okénko - Právo v kapse - Konec národních států?

  Bohužel Český hokejový svaz jisté radosti z návratu k hrdému národnímu symbolu na dresech našich hráčů, mimochodem tyto dresy byly uznány za nejkrásnější v historii národních hikkejových dresů napříč všemi akcemi a zeměmi, udělal rychlou stopku a jeho představitelé prohlásili, že šlo o výjimku a vracíme se k znaku připomínajícími švédského výrobce nákladních automobilů Scania. Jestliže tedy na hře našeho týmu bude třeba hodně zapracovat, což nepomůže, dokud se nezmění přístup státu a bafuňářů k českému sportu, pak dresy přinášející nám hrdost už byly dány stranou a na led příště vyjedou pomalé severské kamióny. Ono to tak trochu vyjadřuje stav této naší kdysi elitní disciplíny, po které už zbývá jen hořká pachuť a krásné vzpomínky na mistrovské tituly, tvrdé bitvy a olympijské zlato z Nagana. Nic na tom nemění ani to, že dosud bruslící veterán z Nagana Jaromít Jágr dokáže v 50ti hrát ještě nejvyšší ligu. Naopak. 

  Nyní bychom mohli začít rozebírat to, proč je náš sport na dně, to bychom se museli zabývat státním rozpočtem a nakládáním s ním, kauzami přerozdělování peněz a dalším přístupem politiků ke sportu. Tak dlouhý rozbor vyžaduje mnoho času. Je tu však jiný aspekt. Velký český národní znak vyjádřil určitou hrdost na to, že jsme občany této země. Jak víme, Evropská komise dělá vše proto, aby národní státy přestaly existovat a staly se z nich pouze určité správní celky plně podřízené Bruselu. Vše to má směřovat ke vzniku obdoby Spojených států či bývalého Sovětského svazu. Správci těchto národních oblastí by byli podřízeni jediné vládě sedící v Bruselu. Ostatně ono to tak už částečně funguje, naši poslanci už téměř o ničem nerozhodují a poslední vlády až na výjimky přebírají příkazy jdoucí z Evropské komise. Také tam přijaté či stvořené směrnice pouze schvalují a implementují je do našich právních norem. 

  Už dávno nejsme svrchovaným státem a blíží se okamžik, který to potvrdí. Jestliže se stávající vláda podpisem připojí k dohodě o rozmísťování migrantů, což se má stát příští týden, dále je umožněno německé policii při stíhání zločinců překračovat naše hranice, blíží se možnost rozšíření pravomocí některých organizací napříč Evropou (například norský Barnevernet), existuje možnost pro cizí soudy stíhat naše občany bez nutnosti vydání povolení k takovému postupu, pak si nelze myslet, že jsme takovou zemí. Naši političtí představitelé stojí před eurounijními činovníky v předklonu a dost možná by jim dokázali vlézt i do řitního otvoru, kdyby jim to přineslo další vzestup v hiearchii. 

  Společná rozhodnutí nikým nevolených členů Evropské komise předávaná poté jako instrukce pro vládnutí jednotlivým vládám už dávno jen nezavání likvidací svobody a demokracie, rozkládají vše, co Evropu zdobilo. Připomeňme si aktuálně tažení Jourové proti svobodě slova, které se u nás právě nyní stalo realitou. Jde jen o malý kamínek v mozajce, ze které má být poskládaná budoucí Evropská unie. Místo národních emblémů jednotlivých států bude společným znakem naprostá závislost na Bruselu a z české vlády se stane správní úřad českého okresu. Symbolika, kterou se honosili naši hokejisté na olympiádě, tak může být označena jako nepřípustný přehmat, který je třeba napravit. 

  Nakonec ještě maličkost. V sobotu se demonstrovalo před ruskou ambasádou a dav zmanipulovaných a zfanatizovaných ,,obránců" Ukrajiny atakoval několik podporovatelů Ruské federace. Šlo o vcelku očekávatelnou reakci. Bohužel při tom došlo k poplivání českých vlajek právě příznivci Ukrajiny. Česká vlajka a český znak jsou pro hrdé Čechy nedotknutelnými symboly. Bohužel lidí, kteří k těmto symbolů, mají srdeční vztah, což platí i pro naši hymnu, je stále méně a méně. Především mládež je vychovávána proevropsky, přeloženo antivlastenecky. Je jim úplně jedno, kde žijí, kde se narodili, jaké jsou národní zájmy. Výchova ke stádu, kterému velí velmi úzký kruh přeplácených elit sloužících zájmům těch nejbohatších povede k likvidaci národních států a vlasteneckého povědomí. Už nyní je vše nastaveno tak, aby opustit EU po vzoru Velké Británie bylo nemožné a ještě více bolestivé, pokud by se to přesto podařilo. Od socialismu jsme přešli k jiné totalitě, která tu původní výrazně převyšuje. Vadí už vše včetně národních znaků. Až sem jsme to dopracovali.

Jindřich Kulhavý