Okénko - Právo v kapse - Praze vládnou šílenci

  Tak tragická situace v metropoli nebyla od Pražského povstání, kdy byly vytrhány dlažební kostky a převraceny tramvaje proto, aby vznikly barikády a bylo tak znemožněno průjezdu vojenské techniky. Hřib se Scheinherrem zvolili hybridní taktiku. Místo barikád vytváří všude příkopy a umělé překážky v podobě obřích ostrůvků různých tvarů. A za přispění několika dalších zpitomělých příznivců cyklistiky parcelují silnice různými čmáranicemi, kterým říkají pruhy pro cyklisty. Unikátním výtvorem je kdysi čtyřpruhá výpadovka přes Černý Most na Horní Počernice. Nyní je pět pruhů jen na jedné straně, což je unikát. Pro jedoucí auta zbyly dva pruhy takové šířky, že se téměř musíte obávat o svá zrcátka. To musel vymyslet skutečný dement.

  Další fintou z dílny uzurpátorů moci z Magistrátu hl. města Prahy je vytvoření bludiště na obou březích Vltavy, naprosto nelogické rozkopání několika souběžných tras a demontáž loni rekonstruovaných ulic. Je skoro s podivem, že je ve městě tolik dělníků a řemeslníků, protože soubor lokálních stavenišť za jejich spoluúčasti vytváří z města právě to jedno obří parkoviště. Trasa běžně trvající pár minut se tak stává i dvouhodinovou anabází. Vesničtí zločinci sedí za oknem radnice a radují se jako malí kluci.

  Ještě k cyklistům. Silniční pravidla na ně myslí v mnoha směrech. Ty, které nám nevadí, se týkají třeba nosičů na kola, jejich jízdy po přírodních cyklistických stezkách mimo město, apod. Naiopak ve městě jsou tito dobrodruzi nebezpečím. Navíc je lze rodělovat. Zkušení vyznavačí cyklosportu v pražských ulicích mají kaskadérské vlohy spojené s instinkty, které je udržují ve střehu. Většinou cestu městem přežijí. Pak tu máme občasné uživatele městkých kol sdílených za úhradu, kteří o pražském provozu vědí tolik, co dnešní mládež o fyzice, matematice a historii. Tedy téměř nic. Jsou pak o to větším nebezpečím pro všechny kolem sebe.

  Zúžení silnic díky cyklistickým pruhům je místy tak markantní, že objet cyklistu ve vzdálenosti 1.5 metru je nemožné, zvláště je li to v místě s plnou čarou. Jet poté za makajícím bikerem rychlostí 15km/hod je prostě na nervy pro oba. Cyklistovi dochází dech a řidičovi trpělivost. Jeden se bojí, aby neskončil na zemi, druhý by ho na ni s radostí poslal. I to vídáme v hlavním městě denně. Hřib & spol. podceňují řevnivost mezi oběma skupinami. U nich na vesnici tomu tak možná není. Dokonce ani zácpy, tedy pokud se na návsi nepřevrátí traktor. Jediným pozitivem existence Hřiba na radnici je výsledek Pirátů v posledních volbách. Dát jim hlas mohl v Praze po zkušenostech s Hřibem jen naúprostý ignorant. Je třeba si pamatovat vše, co se v Praze dnes děje. Všude sedí někdo se zeleným nádechem barvy myšlení, na Prahách 1,2,3, 6 a 9 to vypadá na hastrmany. Nezapomeňme.

Jindřich Kulhavý