Opravdu je vše toto normální?
www.inadhled.live Letošní rok je skutečnou předzvěstí událostí, které jsme doufali, že nikdy nepřijdou. Válka na Blízkém Východu, kde Izrael masakruje Libanonce, přičemž ani jedni nepatří i přes to, na kterém území konflikt probíhá, k zrovna svatým, je v plném proudu. Vzhledem k tomu, komu straní Spojené státy, Velká Británie a část Evropské unie včetně podřízených Lipavského, je izraelský atak možno vnímat všeobecně nepříznivě, to i přes pověst Libanonců. Otázkou je, kdo ji tvoří. Pravdou zase to, že muslimové v Evropě pocházející z Blízkého Východu moc radosti nikomu nedělají. Přesto tam na náš vkus umírá mnoho civilistů a dětí zbytečně.
Írán už má také Izraelců dost. I zde je to pro nás přeci jenom kontroverzní téma. Islámský fundamentalismus měnící kdysi velmi civilizovanou zemi v prudérní režim je pro nás původní Evropany krokem zpět. Kdo v Íránu byl, může hovořit o tom, jak je velká část jinak velmi vstřícného národa spokojena či nikoliv s vývojem neexistujících svobod a tolerance. Tamní lidé jsou velmi pohostinní, byli by i společenští, ovšem mají strach z náboženských aktivistů. Nicméně všeobecná nenávist k Izraeli v muslimském světě má svou historii a je vcelku pochopitelná. Navíc Izraelci již několikrát dokázali usmrtit některé z muslimských vůdců daleko za svými hranicemi, takže jistá odveta byla očekávatelná.
V době, kdy především média a míru si nevážící politici hovoří o globální válce, je každý další konflikt vzhledem k mezinárodnímu napětí možným impulsem k jejímu spuštění. Napětí lze vnímat kolem Taiwanu, již delší dobu se válčí na Ukrajině, kde se střetává Západ s Ruskem. Zbrojní sklady jsou především v Evropě poloprázdné, Rusové i Američané vyrábí do zásoby, Zelenskyj víceméně v USA nepochodil, byť miliardy věnované americkou vládou vypadají děsivě. Naše vláda se hrdě hlásí k nejagresivnějším podporovatelům jakékoliv války. A to i v době, kdy se i na samotné Ukrajině hovoří o možném vzdání se části území výměnou za konec bojů, či když v hadím hnízdu, tedy v Evropském parlamentu hlasují pro mír na Blízkém Východu.
Svět je ve varu. Americké prezidentské volby, kde se po jednom z kandidátů střílí, jsou vyhrocené. Jde o hodně. Natolik, že Soros skoupil tamních 200 rozhlasových stanic, aby mohly přesvědčovat voliče ve prospěch Kamaly Harrisové. Trump bojuje proti systému, jehož agresivita i bohatství dosud neměly obdoby. Kousek od nás v sousedním Německu liberálům teče natolik do bot, že by chtěli zákonem zakázat momentálně druhou nejsilnější stranu - pravicovou AfD. Máte více voličů? Vyhráváte? Tak tady máte …po tlamě. To samé v Rakousku. Demokracie umírá. Je neuvěřitelné, kam to Západ dopracoval.
Ani u nás není klid. Poslední volby naznačily, že Pětikoalice už není důvěryhodným sdružením téměř pro nikoho. Krach Pirátů, který není úplnou novinkou, ukázal další slabiny vládní skvadry. Piráti se sice drželi koryta, ale zároveň údajně s nevolí koukali spoluzločincům pod prsty. Po odsunutí Bartoše, mimochodem naprosto oprávněného, protože stavební úřady jsou skutečně momentálně nefunkční, začali kolem sebe kopat. Vrcholem je však chování ministra zahraničí Lipavského a připravená komedie kolem jeho nepřijaté demise strašidelně zapadá do Fialovy manéže.
Hlavní kašpar opět lhal, tentokrát o pomoci z EU povodněmi postiženým oblastem. A následné vysvětlení, že peníze odevzdané do fondů EU nám budou vráceny s méně přísnými podmínkami, jak je použít, je pouze ukázkou toho, mezi jakou sebranku jsme kdysi vstoupili. Odevzdáváme peníze šlechtě, která nám určuje, na co je můžeme u sebe doma utratit, pokud se z nich část vrátí. Omlouváme se, ale to je doslova na zvracení. Ostatně jako většina toho, co, se v Evropě i u nás děje. Normální svět je už jen kouskem historie. Ne, že by vždy bylo vše v pořádku, ale současné dění je doslova tragické.
Jindřich Kulhavý
