Povinná vakcinace za rohem?

  Může se tak stát, že vakcinace proti covidu, o níž lze mít nekonečnou řadu pochybností, bude vyhlášena za neoprávněnou. Mnoho skutečně významných lékařů a odborníků včetně francouzského nositele Nobelovy ceny a virologa Luca Montagniera varuje před očkováním jakožto strůjcem dalších vln pandemie způsobovaných vznikem nových mutací. Právě ty má za vinu právě vakcinace, která nutí vir hledat novou cestu a zdokonalovat se. Očkovaní tak de facto způsobují další problémy. Vynecháme li nákladnost jejich vášně a zaujetí pro injekční stříkačku, navíc jsou nebezpečnými přenašeči a ještě podporují vznik nových druhů viru. Přidejme ještě realitu, kterou je vyšší úmrtnost účastníků vakcinačního experimentu, který se stává navíc díky potřebě stále opakovat akt vpichu nekonečným. Pak bude těžké najít aspoň jedno pozitivum vakcinace, protože neexistuje.

  Pravdou je, že poslední uvedená věta předešlého odstavce je částečně nepravdivá. Pro ty, kteří vakcinu vyrábí, expedují a aplikují, jde o dobrý byznys. Ti pozitivum vidí. Také další, kteří se na celém procesu přiživili. Vynechat nelze ani samotné organizátory pandemie, kteří v ní mají nástroj k uskutečňování svých pro lidstvo devastačních cílů. Takže ano, pro tuto velmi úzkou skupinku má celá covidohysterie, za kterou stojí právě oni, velmi příznivý průběh. Věřte tomu, že právě oni se vakcíně vyhýbají tím nejširším obloukem.

  Smyčka se tedy utahuje. A jak známo, lidé pod tlakem kopou nejvíce. Je možné, že široká politická reprezentace dostala zaplaceno dopředu oplátkou za to, že se prostě proočkování bude týkat celých národů jim podřízených, takže teď je po nich vyžadováno splnění té části dohody, kterou je nahnat občany pod jehlu. Tím se jejich aktivita zvyšuje, přičemž nápomocná jsou především média. Ta nám přináší katastrofické informace. Sydney v Austrálii se uzavírá kvůli 14! nakaženým indickou mutací. Její existenci však popřela oficiálně i indická vláda. Rusko postihla 3.vlna. V Polsku se vir šíří a tamní vláda uvažuje o zavedení povinného očkování, byť je to v rozporu se všemi myslitelnými lidskými právy. Slováci o tom již uvažují déle a velmi vážně. To však není vše.

  Obrovské pole pro zneužití povinnosti vakcinace jsou státní zaměstnanci. O tom, že stát na vlastní zaměstnance tlačí ve velkém a podobně může zneužívat odbory ve velkých nestátních společnostech, není pochyb. To už se děje. Nyní Babiš prohlašuje, že věří pomoci od zaměstnavatelů. Taková Škoda Mladá Boleslav je jakožto společnost vlastněná Němci ukázkou toho, že vliv zahraničních majitelů může být v pokračování plošné vakcinace skutečně zásadní. Dostane li vedení Volkswagenu příkaz od Merkelová nařídit svým zaměstnancům povinnou lékařskou péči, bude tlak na lidi v automobilce napříč světem silný. Jenže to pořád nestačí k naplnění povinné kvóty 70ti%, což je minimum ke spokojenosti, tendence je naočkovat 90% obyvatelstva. Za to bojují takové ,,kapacity“, jakými jsou Flégr, Hořejší, Kubek či Maďar. Pro plno lidí tedy nastane situace, kterou bude rozhodnout se mezi vyhazovem a jehlou. A je velmi pravděpodobné, že bezpáteřní šmejdi to samé zkusí na školáky.

  Další ohroženou skupinou jsou profesionální sportovci. U nich je to ještě horší než u státních zaměstnanců. Vrcholový sport už vyžaduje skutečně zdravý organismus schopný vydávat plno energie. Vakcíny se svými komplikacemi jsou pro ně doslova nebezpečné až smrtelně. Bez nich zase nebudou pouštěni k tréninku a zápasům. Zatím se o něčem takovém moc nehovořilo, nicméně už se objevují první zprávy o tom, že kluby své hráče v různých druzích sportů k něčemu takovému začínají nutit. Například ve Francii a Velké Británii. Trestem za odmítnutí vakcinace má být buď hrazení pravidelných testů z vlastní kapsy (o ,,kvalitě“ a výpovědní hodnotě testů jsme pochybovali již mnohokrát), nebo dokonce zrušení smlouvy a odchod z klubu. Dá se předpokládat, že podobné by to bylo i tam, kde by se vlády dopustili zločinu povinné vakcinace pro celou zemi.

  Nyní je třeba za každou cenu vydržet a ustát tlak, třeba i za cenu demonstrací, občanské neposlušnosti, případně ještě důraznějších protestů. Dle určitých signálů a předpokladů by se účinky vakcín měly projevit v horizontu 6ti měsíců až dvou let. Pokud se podaří většině občanů zásadně odmítajících vakcinaci vydržet, bude možné brzy začít srovnávat, čí rozhodnutí bylo správné. Zároveň je třeba důsledně zveřejňovat každé úmrtí, které bude mít příznaky následků vakcinace. Je velmi pravděpodobné, že zdravými zůstanou ti, kteří se vzepřeli. Jednou bude na období covidu vzpomínáno jako na destruktivní, represivní a segregační. Otázkou je, bude li mít kdo vzpomínat.

Jindřich Kulhavý