Prázdninový program

  Daleko horší je, když mne nic nenapadá. Den uběhl, aniž by přinesl něco nového a interesantního, novinové články rozebírají stejné kauzy, problémy, názory v nich popisované záleží na tom, kdo dané médium vlastní. Televizní zprávy jsou na tom podobně a nezávislost v této branži už ani neexistuje. Státní televize je samozřejmě tendenční ve prospěch zřizovatele, komerční stanice někomu patří a upravují své vysílání dle potřeb majitele.

  Pro relativně svobodné názory zbývá prostor na internetu, nicméně jeho anonymita občas brání zjistit, kdo za články stojí, víme, že plno z nich píší autoři placení různými zájmovými skupinami. Takže ani vlastně netušíme, čí náhled nám přijde zajímavý, všední či naprosto nesympatický.

  Takže najít něco, co by člověk nějak zanalyzoval a popsal, není vždy snadné. Třeba dnes. To, co v naší zemi provádí politická elita, rozebíráme poměrně často. Vděčným objektem je pro mne Andrej Babiš. Již od počátku si všímám, že se k němu většinou hlásí ti, kteří by se k němu nějak rádi přiblížili a tím se dostali k osobnímu zisku. Zbytek jsou idealisté, kteří věří v jeho mesiášství a odmítají si přiznat, že se českým ministrem financí stal úspěšný slovenský podnikatel, kvůli kterému předseda české vlády udělil výjimku ohledně lustračního osvědčení. Tedy úspěšný dle rozsáhlosti majetku, nikoliv dle toho, jak k němu přišel. Jenže, od té doby, kdy si dovoluji jej kritizovat, pár lidí přestalo na mé články reagovat a obávám se, že důvodem může být i jejich spolupráce s tímto bývalým agentem STB, případně naivita, nebo obava nevím z čeho. Nechci tedy o něm psát denně. Ale i tak by mne potěšilo, kdyby se ozvali a řekli mi, proč se tak změnili.

   Dalším obrovským problémem této země je nedostatek osobností bez škraloupu. Aspoň těch, které by mohli pohnout s děním v této zemi, třeba i z místa opozice. Místo toho slyšíme množství lží a dezinformací, které mají obhájit pošetilé jednání vlády, parlamentu a mocných jednotlivců. Ale ani o tom nelze psát denně, je to otravné, nudné a zničující.

  Ekonomická migrace je také denodenním  tématem k zamyšlení. Pokud ještě někdo tvrdí, že máme být za tuto situaci šťastní, je to naprostý blbec, který nevidí dále, než do minimální budoucnosti. Ta trochu vzdálená je daleko černější, než tušíme. A důkazy pro toto tvrzení přibývají. Jenže i tady je plno záměrně slepých a hluchých. Tyto vlastnosti se jim vyplácí. Opět se budou rozdělovat velké peníze a když z nich něco ukápne…., vždyť víte. Občas rýpnu do EU a rozhodně se mi nelíbí dění  kolem IS, i když právě z obou těchto veličin vzniká problém s tou migrací. A USA, které v tom hrají svou roli, jsou v podstatě v klidu.

  Pak tu máme vztahy mezilidské. Jejich barevnost možná zaručuje dostatek materiálu pro psaní, časem bohužel zjistíte, že vše už tady bylo. Divíme se závisti, podlosti, ztrátě cti a smyslu pro poctivost a povinnost, překvapí nás věrnost i nevěra. Ale k přenesení citů a pocitů pomocí klávesnice mezi čtenáře není vždy jednoduché, nelze o tom psát denně.

   Snažím se Vám přinášet zprávy z různých prostředí, zabývám se sportem, především reportáže z efjedniček jsou na stránkách ve chvíli, kdy poslední monopost projede cílem. Ale naštěstí se nejezdí denně, takže Vás čekají pravidelně v neděli.

  Dnes mne však nic nenapadá, tedy vyhlašuji prázdninový provoz. Aspoň pro dnešek. Přeji Vám krásný začátek víkendu.

Váš J3.K