Přijde sčítání škod, Tchaj-wanci před letištěm to nepochopili…

  Nepochopení průšvihu, kterým tato oficiální státní návštěva je, je do nebe volající a ukazuje opět na krátkozrakost nejen části naší politické scény, ale i jejích voličů. Celá komedie, kterou akce na Tchai-wanu byla, je postavena na vlastenecko-ideologické chybě. Tou je přesvědčení, že nám jakožto suverénnímu státu nemá nikdo co nakazovat, kam můžeme vyslat delegaci a kam nikoliv. To vše při nerespektování veškerých známých diplomatických zvyklostí. Navíc Vystrčil patří k straně, která momentálně pro nezávislost České republiky nedělá vůbec nic, podobně tak i další účastníci mise. Bývalý diplomat Fischer je liberálním prounijním  ideologem, ex daňový poradce Goláň zase ani nevěděl, že bude přistávat v pražských Kbelích, a ne na slovensko-moravském pomezí a naftových polích v Gbelích.

  Již v průběhu návštěvy se nahlas ozvali Číňané považující Tchaj-wan za své území. Jde pro ně o citlivé téma, protože nejsou moc zvyklí na to, aby někdo ignoroval jejich vnitřní politiku, ve které jsou problémy s tímto ostrovem ve skutečnosti něčím, jako je sůl v ráně. Vzhledem k tomu, že v ČLR žije přes miliardu lidí, kteří jsou obrovský obchodním potenciálem a jejich země partnerem desítek českých firem, je 21 milionů Tchaiwanců zanedbatelná kapka v moři a profit pro naše hospodářství je v poměru s Čínou nezajímavý. Navíc řada našich partnerů z EU (označení partneři je nadnesené, protože Francii a Německo považujme spíše za predátory žijící v našem prostředí) s Čínou ve velkém spolupracuje a nedovolili by si tyto vztahy narušit puberťáckým výletem oficiálních představitelů své země na Tchai-wan. Z tohoto pohledu je idiocie této cesty ještě více markantní.

  Podporu Vystrčilovi a spol. vyjádřila ta část politické scény, která v tu chvíli hrála na národní strunu. Jindy však naopak trénuje řiťolezectví směrem k análním otvorům německých představitelů a unijních úředníků. Souhlasí s postupnou likvidací národních států a vedou řeči o potřebné integraci České republiky v rámci EU. Vadí jim nesouhlasné nóty čínských představitelů, ale v klidu se podřizují směrnicím vydávaným v Bruselu a přebírání moci Evropskou komisí. Upřednostňují tak zájmy zahraničních subjektů před naší svrchovaností, zároveň jsou zarytými vlastenci ve vztahu s Čínou. To platí pro ODS, Top09, STAN, ČSSD i ANO, o Pirátech ani nemluvě. V době, kdy Vystrčil škodil na Tchai-wanu, podepisovali Němci a Francouzi nové obchodní dohody s čínským ministrem zahraničí. Takže jediný, kdo Vystrčilovi zatleskal, je ministr zahraničí USA Pompeo. A to není nic obdivuhodného.

  Idealisté před kbelským letištěm patří k příznivcům posthavlistické kliky a voličům výše uvedených stran. Slepota je v jejich řadách vcelku běžný jev, odmítají přijmout fakta o skutečných vlastnostech svého guru Václava Havla a vzývají ho pro jeho liberální názory a otevřenost vůči všemu ze Západu. Přitom Havel dlouhodobě hrál důležitou roli při rozkrádání státu, na němž se sám podílel, i na předávání svrchovanosti České republiku do rukou cizích mocností. Aktuální Vystrčilovo nepochopení rozložení sil na politické a hospodářské mapě světa bude stát české podnikatele stovky milionů, o čemž se jako první přesvědčil výrobce klavírů Petrof. Z mnoha dalších obchodů ještě sejde a bude zajímavé pozorovat, neskončí li to u soudu a nebude li muset stát hradit jím vzniklé škody. Amatérská hurá akce měla být zastavena Ministerstvem zahraničí i za cenu znemožnění odletu letadla. Na Vystrčila a spol. by měla být podána žaloba a naši skuteční diplomaté by na jejím základu měli ukázat, že šlo o naprosto vymykající se záležitost v ohledu na zájmy České republiky. Tady není místo na falešnou hrdost, ale na připuštění si skutečnosti, kterou je toto obrovské šlápnutí předsedy Senátu ČR do skutečně nevábně vonícího lejna. A pár nadšených hlupáků před letištěm na tom nic nezmění. Vystrčil skutečně patří na Hrad, ale jen tehdy, pokud tam ještě funguje hladomorna.

Jindřich Kulhavý