První zásadní prohra Pětikoalice….

  O nastupující zvrhlosti a jejím průniku do společnosti není pochyb. Sociální sítě poskytují mnoho videí, na nichž se nakrucují muži v ženských šatech, mladý Brzobohatý zaplňuje stránky bulváru (jeho táta se z toho obrací v hrobu, protože to byl chlap každým coulem), rodinnou fotkou roku v USA byla dvě něco, z nichž jedno bylo těhotné. Našemu bohatému podnikateli žijícímu s černým migrantem porodila kdesi dítě neznámá žena a on se tím prezentuje. Stále častěji jsou nám podsouvány fotografie dvou polonahých mužů objímajících miminko s tím, že to je normální a jedná se o budoucnost lidstva.

  Vídáme záběry ze svateb dvou jedinců mužského pohlaví, kdy jeden z nich obléknul ženské svatební šaty a projevem se i blíží tomu, jak se chová dívka měnící se v ženu. Ta je při tom roztomilá, zatím co homosexuál v široké sukni a hlubokém výstřihu je skutečně unikátní pohled, který normálně uvažující člověk zažít nepotřebuje. U dvojice žen to bereme malinko tolerantněji, za což může zkreslená představa mužů, že to, co spolu dělají pod rouškou noci, může být aspoň něžné a romantické, přičemž právě u mužů je to spojeno s vidinou spoluúčasti. Ale nebuďme naivní, nikdo vás nepozve. Většina heterosexuálních žen má k lesbám stejný odpor, jako mají muži ke ztrátě mužnosti u homosexuálů.

  Vztahy mezi stejnými pohlavími nejsou novinkou. Byly tu vždy, ovšem v omezenější míře a vždy, když se stávaly standardem dané společnosti a civilizace, znamenalo to její blížící se konec. Platilo to pro starověké Řecko i Řím. Homosexualitu si spojujeme i s církví, která tento problém řeší dosud a neumí se s ním vyrovnat. Navíc politický tlak a naopak mediální ticho spojené obojí s prosazováním uvolnění morálky a zaváděním prvků zvrhlosti, a někdy dokonce i pedofilie, do výuky ve školách jsou natolik výrazným varováním, že je s podivem, jak málo se naše generace brání těmto pokusům změnit prostředí, ve kterém žijeme. Zvláště, když se na nich podílí vrcholní politici a celebrity z více odvětví. Především movití lidé z řad umělců, politiků, bankéřů, managerů, podnikatelů a již zmínění duchovní jsou nebezpečnou skupinou, která je si schopna díky penězům a vlivu prosadit vlastní beztrestnost a vhodné zázemí pro provádění činnosti spojené se zajištěním ukojení vlastních zvrhlých choutek.

  Epsteinův ostrov byl místem, na kterém se scházelo mnoho z těch, kteří mají velký vliv na své okolí, zároveň i na dění na velké části světa. O to je to nebezpečnější. A to už nehovoříme o Matce Tereze, tedy osobnosti mezi duchovními, která si dle všeho své poslání změnila na obrovský byznys s dětmi. Podobné podezření padá i na mezinárodní charitativní organizace, pod jejichž vlajkou byly zaznamenány velké přesuny dětí kamsi, odkud se už nikdy nevrátily. Nezapomeňme ani na obchod s lidmi, lidskými orgány (často je tento byznys spojován s Ukrajinou a se zaostalými zeměmi). Celá tato problematika nás svým způsobem vrací do dob otrokářských.

  Manželství mezi stejnopohlavními páry a adopce dětí těmito dvojicemi jsou jen špičkou ledovce a pod pomyslnou hladinou je možno vnímat zlo a zvrhlost. Samozřejmě tím nenapadáme lidi, kterým prostě při narození příroda zkomplikovala život a oni se s tím buď potichu perou nebo se smířili a nemají potřebu to křičet do světa. Pokud s tím neotravují své okolí, je to jejich věc. Narodili se s jistým handicapem, byť to tak možná ani nevnímají, musí tedy počítat s následky. Tím je nemožnost mít společné děti. Přeneseně. Když se někdo narodí slepý, nemůže požadovat po okolí, aby mohl dělat vše, co ostatní. Třeba řídit auto na veřejných komunikacích. Přesto může být váženým a obdivuhodným člověkem.

  Zamítnutí návrhu výše uvedeného zákona považujeme za výhru selského rozumu nad chtíčem a zvrhlostí, zároveň jako zvýšení bezpečnosti dětí a částečné zamezení obchodu s nimi. Každý, kdo se podílí na pokusu tento právní i morální paskvil prosadit, by se měl stát pro širokou společnost s výjimkou té genderově pomatené nevolitelným. Dostávají li tedy politici spolupracující na degradaci vztahu mezi mužem a ženou, rodičovství a přirozenosti stále tolik hlasů, pak je tu otázka, jak zkažení jsou a kam patří jejich voliči. Jde totiž i o rizika spojená s jejich dětmi. Zkuste se nad tím zamyslet u dalších voleb. Připomeňte si hysterický projev Pekarové Adamové, zrůžovění STANu a propagaci homosexuality Piráty. Naslouchejte i ostatním, protože politici jsou zákeřné plémě, o čemž svědčí chování i některých dalších stran. Oni nepřestanou bojovat za to, co jim nyní neprošlo.

Jindřich Kulhavý