Ranní kávička, tentokráte už bez Terezy Spencerové
www.inadhled.cz Ta strašidelná paní s kosou si často dlouho rozmýšlí, než sekne, někdy však promáchne úplně zbytečně místo toho, aby se zaměřila na skutečné grázly. Skláníme se tedy tímto před jednou z posledních nezávislých novinářek, která dokázala autenticky přinášet informace za světa, zamýšlet se nad situací u nás a zároveň pobavit. Její fascinující si už pod textem nikdy znovu nepřečteme. Zemřela nečekaně a připravila šok pro své čtenáře i přátele. Ještě minulý týden jsme jí nabízeli prostor na inadhledu s tím, že může své postřehy po opuštění iprimy uvádět u nás. Byla by to pro naší redakci čest. Už se tak nestane, nelze tedy udělat nic jiného, než jí popřát poklidnou poslední cestu do novinářského nebe a poděkovat za mnoho krásných a zajímavých článků. Sbohem Terezo.
Mezitím se podařilo našim politikům opět rozdělit společnost na dva tábory. Máme tady zásadní otázku, zda li promořovat národ nemocí Covid 19, či nikoliv. Obrat epidemiologa Prymuly o 180° šokoval řadu lidí. Měsíc trvající likvidace malých a středních podnikatel, zákazy volného pohybu, zavřené školy, obchodní centra, úřady, kulturní centra a sportoviště jsme většinou brali jako nutné zlo, které dokázalo udržet zhoubný vir na uzdě. Většina z těch, u nichž byla po smrti prokázána nákaza koranovirem, trpěla buď i jinou závažnou nemocí, nebo patřila k lidem s vysokým věkem, kteří jsou ohroženi nejvíce. I přes velkou snahu se nepodařilo izolovat všechny seniory, takže se pandemie týká i jich. Zároveň absolutně chybí možnost oficiálních statistik srovnávajících Covid-19 s jinými onemocněními, u kterých je též riziko vysoké pravděpodobnosti nákazy, přičemž řada úmrtí jim může být též přiřazeno. Jde například o chřipku. Je tedy stávající stav skutečnou epidemií, nebo jde o mediální bublinu vytvořenou proto, aby se pod její existenci skryly elitami připravené nevratné změny?
O způsobu vypořádání se s koronavirem se přou i lékařské kapacity. Část se přiklání k potřebě řízené nákazy většiny národa a zdůvodňuje to vznikem společné imunity. Počítá zároveň s jistou úmrtností, která by byla jistou daní za postupnou likvidaci viru. Varováním jsou čísla ze zemí, kde se touto cestou vydali od začátku a nyní nemají kam pacienty ukládat. Dokonce ani ty vážné ne. Je možné, že průběh u nás ovlivnila různá povinná očkování, která podstupovala i starší generace. Pokud tomu tak je, pak je třeba ve vší slušnosti poděkovat komunistům za to, že aspoň v tomto odvedli dobrou práci. Je to však jen spekulace, takže to s těmi díky nepřehánějme. Pokud by tedy došlo na tuto verzi, znamenalo by to v určitém směru rychlý návrat do normálu a samozřejmě trochu očekávání, zda li to dobrodružství dobře dopadne. Navíc se údajně blíží možnost získat několik preparátů, které mají příznivý vliv na léčbu, poslední vlaštovkou je japonský produkt, na jehož možném získání má lví podíl předseda SPD Okamura. Pokud se to povede, byl by to první skutečně progresivní čin někoho z opozice za poslední dva roky.
Druhá polovina odborníků radí pokračovat v nastoupené cestě restrikcí. I přes ně je pravděpodobné, že Covid-19 zasáhne většinu obyvatelstva, ovšem v delším období. Vzhledem k tomu, že mnozí spoluobčané si z epidemie udělali prázdniny a jejich způsob práce z domova často ukazuje na skutečnou a velmi nedostatečnou produktivitu a vytíženost i v době, kdy chodí do zaměstnání, je riziko hlubokého ekonomického propadu obrovské. Pokud tedy skutečně čeká většinu z nás setkání s koronavirem, pak je otázkou, zda li je třeba navíc padnou tzv. na ústa i po stránce finanční. Zde je třeba uvést skutečnost, že vládou slibované úlevy podnikatelům a firmám se netýkají zdaleka všech a většina na ně nedosáhne. Vše je nastavené tak, aby se to z obrazovky hezky poslouchalo a znělo to líbivě, nicméně na placení a odvodech státu se toho moc nezměnilo. Takže se propouští, více stoupá nezaměstnanost než nemocnost. Zvyšuje se úroveň nervozity, a navíc je otázkou, co se děje pod pokličkou mimořádného stavu. Schodek státního rozpočtu se navýšil, nicméně právě díky tomu je možné přehazovat peníze z hromady na hromadu. A jak už víme, při tom se lecos někam zakutálí.
Neberme to však jen jako konflikt ekonomiky versus zdraví. Rozumným krokem by bylo nechat projednat stav větším množstvím skutečných odborníků z oboru lékařského a zvlášť ekonomického, tím nejsou myšleni lidé kolem prof. Švejnara. A poté nechť se vláda rozhodne pro finální verzi, kterou si bude muset obhájit. Nečekejme pomoc z venku. EU i přes kasání se zklamala, což nezmění ani oslavné ódy od novinářů, kterým Jourová přihrála nějaké ty miliony. Nebo aspoň přislíbila. Tady jede každý sám na sebe. Jestliže Britové, Francouzi či Italové situaci podcenili, u Němců a Švédů nebudeme nikdy vědět, kde je pravda, pak čekat na společné evropské řešení by bylo zásadní chybou, která by se nám po uklidnění situace vrátila v podobě nemožnosti se opřít o důkazy o neschopnosti vedení EU při vytváření nové pozice v tomto uskupení, případně hledání jiného řešení.
Navíc čím větší pitomec, tím více se snaží hledat chyby na jiných, takže už tu máme opět rétoriku, že za nevhodnými informacemi o epidemii stojí Vladimír Putin, což hlásají takové kapacity z naší líhně, jakými jsou Jourová, generál Pavel či známé mediální hvězdy. Situace využívá i ředitel ČT Dvořák při pláči o chudobě této veřejnoprávní stanice a požaduje navýšení koncesionářských poplatků. Fascinující, jak by řekla Tereza Spencerová. Pokud by o tom zdražení chtěl někdo jednat, pak už je to na občanské nepokoje. Jsme na jistém rozhraní a bude zajímavé pozorovat, kolik z nás nakonec skončí na plicních ventilátorech. A je vcelku jedno, dle které verze se k tomu dopracujeme. Tentokrát by rozhodnutí mělo zůstat na skutečných odbornících. Tož tak…
Jindřich Kulhavý
