Rozdílná kultura a přizpůsobení se
Nedávno australská předsedkyně vlády obhajovala přístup své vlády k přistěhovalcům, jejich kultuře a náboženství. Obhajovala není správné slovo, spíše rovnou oznámila, že budou nadále pod vládní kontrolou s tím, že pokud se chce někdo přistěhovat, musí se přizpůsobit zvykům a zákonům uplatňovaných ve svém novém domově.
Pokud se podíváme po Evropě, je plno států, které mají poměrně zásadní problém se svou minulostí spojenou s koloniemi. Imigrační politika s nimi spojená způsobila invazi jiných národů, než bylo původní obyvatelstvo. Což znamená změnu národní identity a projevu. Francouzi už nejsou tolik francouzští, převažují různé islámské komunity a velké množství černochů, proto také musí řešit nepokoje a násilí, rozrůstající se množství mešit a burky na školách. Velká Británie má podobné problémy, násilí v ulicích, nepořádek na předměstí Londýna, Angličan jako takový už není často bělochem se suchým anglickým humorem. Obě země často reprezentuje například ve sportech velké množství, často až nadpoloviční, sportovců, jejichž původ je zjevně neevropský.
Donedávna tomu tak nebylo u našich sousedů, tedy Německa. Jedinou výjimkou byla turecká komunita, poslední dobou se už i zde lecos mění. V mládežnickém sportu je na soupiskách často i více, jak dvě třetiny neněmeckých jmén. A nejsou to hlavně Poláci, i když i oni mají výrazné zastoupení, ale opět arabská jména. Jejich počet se zvyšuje i v registru obyvatelstva. A občasné problémy se objevují už i tam.
U nás se zatím islámská komunita moc neprojevuje, zatím je výraznější vzestup Asiatů. Jejich existence má poklidnější průběh, vyznačují se pracovitostí a relativní skromností. Ovšem i jejich kriminalita stoupá, především v oblasti drog a falšování. Často je na ně policie krátká a neví si rady s jejich organizací a strukturou.
Australská předsedkyně řekla nahlas to, co si myslí i velká část Evropanů. Pokud my navštívíme zemi, která má své zvyky, je jedno, jde li o islámskou či hinduistickou zemi, jsme víceméně přinuceni dodržovat jejich zákony. Hrozí nám velké tresty a nikoho nezajímá, jste li turista, nebo byznysmen. Také si nepamatuji, že by v Evropě někdo unášel arabské turisty jako rukojmí, vyhrožoval, kamenoval…Vnímáme rozdíl kultur, respektujeme právo na volbu víry. Ale v naší zemi jsme doma my, a pokud přijede někdo na návštěvu, nebo snad chce zůstat, měl by se naučit naše zvyky a pochopit naší legislativu a podle ní žít. Přesně tak k tomu přistupují nejen v Austrálii, ale měli by všude na světě. Nejde o rasismus, ale zachování vlastní identity.
J3.K
