Rusko - ukrajinské pošťuchování a Macron pod politickou gilotinou

  Začněme však úplně jinde. V pařížských ulicích to vře a došlo již na ostré náboje a o život přišel první účastník demonstrací namířených proti francouzskému prezidentovi Emanuelovi Macronovi. Tento malý novodobý Napoleon Bonaparte toužící po vládě nad celou Evropou a podporující migraci se rozhodl prosadit zvýšení spotřební daně u pohonných hmot. Zdůvodňuje to snahou zachránit planetu snížením emisí, které produkují dieselové a benzínové motory v automobilech. Francie je proslulá vysokou cenou pohonných hmot a samotný automobilismus tam nemá na růžích ustláno. Drahé dálnice, snižování povolené rychlosti a navíc výroba většinou příšerných aut, to vše je součástí socialistické politiky francouzských vlád. Přesto právě další zdražení motorové nafty konečně dovedlo Francouze do pařížského centra a nejen tam. Začala pouliční válka. Macronovi, byť je to velký idealista a asi i obrovský egoista, rozhodně nejde o ekologii.

  Francouzská ekonomika se pravděpodobně i díky své migrační a sociální politice dostala do nesnází a kdo jiný, než motoristé, by mohl být ideálním sponzorem neschopnosti vlády a prezidenta. Francouzi jsou zvyklí chodit do ulic, jejich odborářská šlechta z nepokojů žije, navíc jde po této stránce o stát s nejsilnější a největší odborářskou organizací na světě, takže se srotit a jít si zahulákat není žádný problém. Tentokrát však nejde o mzdy, ale o zásadní projev nesouhlasu s dalším vysáváním peněz jdoucích kamsi, nikdo neví kam. Obliba Macrona od jeho vítězství v prezidentských volbách výrazně poklesla a zdá se, že jeho arogantní přístup podobný tomu, s jakým se chová k zemím odmítajícím jeho rozdávání rozumů o silné EU pod vedením Francie a Německa, narazil v jeho rodné zemi na konečné limity. Lidé v ulicích Francie a protestující proti němu nelze brát na lehkou váhu a možná jde o začátek konce navoněného panáka a sluhu Söröse ve funkci hlavy státu. Ovšem o tomto všem naše média víceméně mlčí a jakoby se zdálo, že Francie momentálně neexistuje.

  Zato Krym je opravdu na pořadu dne. Nejdříve díky synovi Andreje Babiše, kdy pseudonovinářka Slonková několik měsíců připravovala spuštění vládní krize a využila k tomu syna předsedy vlády. Sice nejsme naivní a jistě tušíme, že Babiš má za sebou opravdu drsnou historii, která ho rozhodně neopravňuje být premiérem, na druhou stranu načasování celé akce je natolik jednoznačné, že bylo dopředu počítáno s větším počtem lidí v ulicích, a tito byli okamžitě využiti. Bylo to tak levnější, režiséři měli své herce na ulicích a při správném vedení už nebylo těžké nasměrovat dav. Ve hře je totiž hodně. Blíží se podpisy Globálního paktu, Istanbulské smlouvy a bojuje se o obrovské peníze v rámci rozšíření atomových elektráren. Globální pakt o migraci Babiš nepodepíše, u Istanbulské smlouvy se nevyjadřuje, takže Sörösovi kumpáni bijí na poplach. A pokud jde o elektřinu, je to boj o mnoho miliard a o budoucnost země, kterou ovlivní nesmyslná elektrifikace osobní dopravy. Představa, že by o tom všem rozhodovala koalice Pirátů, ODS, STAN a TOP 09, je šílená. A jak by to dopadlo, to víme všichni, kdo trochu přemýšlíme. To i přes bídnou pověst šéfa ANO.

  Pošťuchování ruského a ukrajinského válečného loďstva se stalo tématem dne. Ukrajinský prezident Porošenko pravděpodobně věděl, že svými trochu většími kánoemi může poblíž Krymu podráždit ruské námořnictvo a využít toho k vlastnímu prospěchu před blížícími se volbami. Takže možná obětoval svých 24 vojáků a zkusil to. Záběry kontaktu lodí, které oběhly svět, nic nepotvrzují a ani nevyvrací. Jisté je, že Západ se může na oko zbláznit, ale vzápětí toho zneužije a přemístí na Ukrajinu a do Pobaltí další vojsko či zbraně.  Hysterie rozpoutaná kolem tohoto konfliktu může být další snahou zkoušet trpělivost Vladimíra Putina, nebo důvodem nastartovat další sankce vůči Rusku.  Na rozpoutání války v této oblasti hladově čeká tolik bestií, že se tomu ani nechce věřit. Nu a naše televize v čele s ČT mají tučné sousto, které navíc trochu přigrilují, a dav sedící před obrazovkami má hned ve všem jasno. Na rozdíl od těch, kteří se snaží zamyslet nad tím, proč Ukrajina poslala tři loďky Rusům jako dar. Jako vždy se vyrojí mnoho odborníků, kteří nečekaně hovoří stejně, takže ani není důvod tu televizi zapínat vícekrát, než jednou. A o tom to je. Ve Francii se mají všichni rádi, ale ten Krym, tam se dějí zvěrstva.

J3.K