Stačí přiznání samotných Ukrajinců k uklidnění situace? Nestačí!

  Po konfliktu a drsném kontaktu lodí plujících pod vlajkou Ukrajiny a Ruska se okamžitě objevilo video ukazující samotný náraz té ruské do ukrajinské. Záznam byl dostatečně zkrácený a převzala ho snad všechna západní média.  Jenže po pár hodinách se i díky sociálním sítím dostal ne veřejnost podstatně delší záběr, ze kterého vyplývá, že Rusové Ukrajince několikrát vyzvali ke spolupráci, ti však vše naprosto ignorovali a až poté došlo k zadržení nepřátelských lodí a zatčení posádek. Mezi tím už polovina světa začala řinčet zbraněmi a ukrajinský prezident Porošenko vyhlásil válečný stav a začal se dožadovat dle dlouhodobého scénáře ozbrojené pomoci ze strany států vojenského paktu NATO. Ministři zahraničních věcí odsoudili Rusko a i ten náš Petříček okamžitě začal vyhrožovat dalšími sankcemi. Takže se zúčastnil akce nazvané Jak ze sebe udělat ještě většího blbce. Večerní zprávy televize Prima přinesly totiž přiznání dvou ukrajinských námořníků, ve kterém tito uvedli, že provokace Rusů byla připravená, neuposlechnutí výzev ruských vojáků záměrné, navíc na lodích se nacházeli členové ukrajinské rozvědky. Samozřejmě lze očekávat přesvědčování o tom, že dotyční, kteří se přiznali, měli u zadku odjištěný granát. Tyto způsoby však používají především islámští bojovníci.

  K čemu tedy posloužila tato akce svým významem navazující na sestřelení civilního dopravního letadla nad východem Ukrajiny, u něhož se prokázalo, že šlo k zemi po zásahu ukrajinskými zbraněmi?  Je velmi pravděpodobné, že Ukrajina je pověřena úkolem podněcovat stále nějaké rozbroje, které povedou postupně k zvyšování napětí v oblasti a mají v důsledku ospravedlnit vznik vojenských základen NATO, čti amerických, na území, které už přímo sousedí s Ruskou federací a dostat se tak co nejblíže k Moskvě. Zároveň se blíží prezidentské volby, které nevypadají pro dosavadního přisluhovače západních mocností a dosavadního prezidenta Porošenka příliš optimisticky. Výše uvedená provokace tak má přesvědčit partnery o nutnosti podpory nynějšího režimu a samotné osoby Porošenka zahraničím stojícím proti Rusku, a tím obyvatelstvu ukázat, že právě on je tím, kdo dokáže přitáhnout na Ukrajinu pozornost zbytku světa a falešnou solidaritou Západu ovlivnit úroveň života v celé zemi. Obětováním tří malých plavidel a jejich posádek se snažil získat několik výhod najednou. Bohužel výpovědi námořníků jeho, i extrémně rychle připravené kritiky Ruska, ukázaly v úplně jiném světle a opět daly za pravdu Vladimírovi Putinovi. Ten neustále upozorňuje na vytváření umělých afér, které mají jeho zemi očernit za každou cenu. Nesmějte se. Momentálně může Putina údajně i za nepokoje ve Francii.

  Smutná aféra Novičok, neustále omílané vměšování ruských hackerů do všech voleb na světě a nadpřirozené schopnosti měnit jejich výsledky, údajní trollové, kam se člověk podívá, použití bojového plynu v Sýrii, za kterým rozhodně nebyli Rusové, a plno dalších podobných uměle vytvářených a nám podstrkovaných událostí naznačuje, jak moc Spojeným státům a Evropě mocné a na nerosty bohaté Rusko se svým schopným prezidentem vadí. Ostatně Sýrie je dalším důkazem, jak se Američanům a jejich spojencům nechce opustit území, na kterém se chtějí usadit. Jsou to především oni, kdo tam udržuje nadále napětí. A Ukrajinci momentálně zastávají funkci místního provokatéra v blízkosti Ruska a je až s podivem, jak vysokou cenu jsou ochotní za to platit. Východní část země je v poloválečném stavu a jen jistá zdrženlivost Putina brání rozpoutání celosvětového konfliktu. Kdyby byl na jeho místě někdo jiný, možná už by bylo hůře. Porošenko přesto dráždí hada bosou nohou. Blížící se volby budou pro něj těžkým obdobím a zoufalé činy patří k těm, jejich pozice je ohrožena. Ukrajinskou provokaci jinak ani vnímat nelze. Tedy pokud nevěříte bezmezně tomu, čím nás opět zavalila veřejnoprávní média.

J3.K