STB za nic nemůže, to Kalousek. Nebo je to jinak?

  Nyní bychom mohli pokračovat výčtem již známých kauz a nepravostí spojených s exministrem financí. Byla by to však škoda času, neboť jde o všeobecné informace, kterým se občas ani nechce věřit, uvědomíme li si jejich spojitost s ústavním činitelem. Nejnovější rozhodnutí slovenského soudu o neoprávěném vymazání Babišovo svazku STB prokazujícího jeho součinnost s touto organizací ukončilo dlouhodobé jednání o tom, byl li aktivním agentem, či se stal pouhým vytipovaným jménem později předurčeným k použití. Krycí jméno Bureš je však natolik známé, že rozumně uvažující lidé tušili, jak úzce spjatý byl tento podnikatel se zločineckou policejní organizací.  Jeho spolupráce byla vzhledem k určitému nynějšímu kladnému vztahu k udavačství vynikající praxí a přípravou pro další úspěšný vzestup, který může vyvrcholit po letošních volbách předsednictvím v české vládě. Pravdou je, že se na tomto postu vystřídalo už dost skutečných grázlů, ani ten poslední není výjimkou, ovšem tentokráte máme možnost pozorovat vznik nové dimenze. Zjevná snaha absolutně ovládnout všechny důležité posty by v případu úspěchu ANO znamenala návrat země do doby temna.

  Vraťme se však k složce STB. Urychlená likvidace svazků a seznamů agentů byla pravděpodobně provedena v částečné režii aparátu kolem démonizovaného první porevolučního prezidenta Václava Havla. Čím více let uběhlo od listopadu 1989, tím zjevnější jsou důvody, proč ke skartaci došlo tak rychle. Po vzájemné dohodě mezi novým vedením země dosazeným starým systémem musely nutně zmizet všechna jména spojovaná s činností Státní bezpečnosti. Bleskové očištění všech, kteří chtěli zůstat u moci, proběhlo v tichu dříve, než si kdokoliv mohl udělat přehled o tom, kdo vlastně byli noví revolucionáři. Nikdo nechce nic předjímat, nicméně lidé kolem Havla neměli pouze skutečnou disidentskou minulost, ale řada z nich patřila k agentům a zpravodajům STB. Za jejich služby jim lecos procházelo, cestovali, měli příjmy ze zahraničí a po tzv. Sametové revoluci se velmi rychle dostali nejen k moci, ale i k penězovodům. Své o tom ví nejen Babiš, ale i Horáček, Kocáb a plno dalších, kteří nám byli předkládáni, co by vzor dobrých morálních vlastností. Jak se však ukazuje, opak je pravdou. Takže lze s určitostí tvrdit, že role Havla při pečlivém úklidu byla velmi podstatná a v důsledku znamenala jen jeho další způsob, jak s STB spolupracovat až do jejího oficiálního zániku, respektive přerodu v jinak nazvanou organizaci.

  Ani skartace svazků STB však nezměnila skutečnost, že tu byla, a s ní i plno lidí, kteří ji tvořili. Bude trvat ještě pár let, než všichni tehdejší spolupracovníci a členové zmizí z tohoto světa, takže se jich mezi námi pohybuje ještě mnoho. Ne každý má tu drzost být nadále aktivním v dění země, ovšem někteří mají dosud choutky ovlivňovat naše osudy i nadále. Disidenti se částečně stáhnuli do pozadí, přesto drží nitky dění v ruce společně s exestébáky velmi pevně. Rodiny, z nich pochází Šabatová, Uhlová a pár dalších, vládnou velmi tvrdě. A Babiš je jedním z dalších, kteří jsou úzce spjatí s STB, a na svých stycích a zkušenostech postavil impérium zvané AGROFERT. O jeho praktikách už slyšelo každé malé dítě a k morálnímu kodexu čestného člověka má opravdu daleko. Dokonce ještě dále, než si dokážeme vůbec představit. Nicméně právě to z něj pro mnohé dělá favorita voleb č.1. Zločince přeci nemohou volit poctiví lidé. Znamená to tedy, že jej volí ti, pro které je právní stát pouze zástěrkou? Nikoliv. Rétorika Andreje Babiše vede po celou dobu jeho politické kariéry k napadání ostatních a odvádění pozornosti od vlastního obohacování se a postupného získávání stále větší moci a pravomocí za pomoci udělování úplatků ve formě předhazování malých a středních podnikatelů těm, kteří tuto skupinu lidí považují za zlo. Bujení státního aparátu navíc paradoxně zvětšuje skupinu těch, kteří jsou přímo závislí na produktivitě podnikatelské sféry a její následné represe. Ta se netýká miliardářů. Lži o výběru daní jsou poté pouhým nástrojem propagandy. Jde o sběr informací a obchod s nimi.

  Mediální kolos Mafra a prostor v dalších médiích mu dávají netušené možnosti, kterých beze zbytku využívá. Jeho tvář na televizní obrazovce je stejně častá, jako každodenní díly Ulice, což konzumentům prostě stačí a vyhovuje. Před volbami se však dostal do těžké situace a začal zákopovou válku. Zbývá mu jen málo času, který musí překonat k tomu, aby z pozice možného vítěze a spojení s Milošem Zemanem vykřesal naději být opět bezúhonným  politikem, který se pomocí reorganizace policie a soudů stane panem Čistým. Rozhodnutí soudu na Slovensku mu vše ještě více komplikuje. A jeho přání mít svou jednobarevnou vládu? No to snad nemůže vyjít. Nebo jsou Češi opravdu takoví troubové? No…obavám se, že ano.

J3.K