Švýcaři opět ukazují Evropě logiku

  O Švýcarsku nelze hovořit jinak než jako o zemi, jejíž obyvatelé se ke své přírodě chovají skutečně šetrně. Na dálnicích se táhnou 120tikilometrovou rychlostí, Alpy mají čisté, města uklizená, k porušování zákonů jsou netolerantní. Liší se i v jiných věcech, které by Evropskou komisi, respektive její členy, dovedly k mrtvici. Na rozdíl od ostatních Evropanů jsou Švýcaři téměř všichni ozbrojeni, jsou schopni velmi rychle zmobilizovat svou armádu včetně záložáků. Navíc mají uzákoněna referenda, která mohou zvrátit i zákon již v Parlamentu schválený. Představte si takové možnosti u nás či v zemích EU. Je pravděpodobné, že by polické spektrum a evropská situace vypadaly jinak.

  Obyvatelé země helvétského kříže v referendu těsně rozhodli o tom, že se emisemi CO2 zabývat nebudou, respektive ne tak, jak si to vysnili eurounijní tvůrci Green Dealu. Pro ,,zelený“ přístup byli především obyvatelé měst, kteří paradoxně vědí o přírodě mnohem méně než venkované. Představa farmářů, lidí z hor, že by se pohybovali pomocí vysavačů na kolech, u nichž je dojezd minimální, pohodlí mizerné a cena vysoká, prostě netáhne. Zároveň si místní uvědomují, že zdroje elektřiny jsou omezené stejně, jako názory eurokomisařů. Nelze po nich chtíc více, než jsou schopné vyprodukovat. To platí o elektrárnách, ale i o mozkových kapacitách Leyenové & spol. A protože Švýcaři uměli vždy dobře počítat, dochází jim už nyní, že nesmyslný požadavek na snižování emisí CO2 bude extrémně drahý, přičemž radost z něj bude pro většinu lidí nulová.

  Letošní rok ukazuje záda slibovanému oteplování, množství srážek údajnému suchu a Greta byla stažena z programu. Což ekoteroristy nijak nebrzdí a nadále jedou svou rétoriku. Pokud bude pokračovat chladnější období, bude zajímavé sledovat, jak nám to EU bude vysvětlovat. Pravděpodobně budou eurokomisaři ukazovat zelené Grónsko z minulých období a tvrdit, že příkrov ledu na tomto území nedovoluje existenci bohaté zeleně, za což opět bude moci CO2. Tady totiž vůbec nejde o skutečnou situaci, ale o naplnění představ o ,,nutných“ změnách vedoucích k dalšímu bohatnutí bohatých a navyšování moci mocných. Švýcaři řekli: ,,A dost“. Jejich zemi nebude nikdo říkat, co mají dělat, a už vůbec ne šílenci z Evropské unie, do které ani nevstoupili. Nadále jim tak zůstanou jejich milované osmiválce v amerických automobilech, sporťáky a zdravý rozum.

  Neohnout hřbet, nedat se koupit, zachovat si tvář, tak lze vnímat přístup Švýcarska. Alpská země, která pro čistotu ovzduší dělá hodně, se odmítla podřídit doslova zhovadilostem vymýšleným generalitou Evropské unie. Švýcaři ukazují cestu, na kterou by mohlo být možné se vydat i u nás. Sice bychom byli na úplném začátku, rozhodně nejsme tak bohatí, ale nejsme nešikovní. EU se pomalu řítí do propasti, ze které se budou jednotlivé státy vyhrabávat samotné. A v té době bude Švýcarsko ještě bohatší, samostatnější a významnější zemí. A my budeme ještě více závidět. Oprávněně.

Jindřich Kulhavý