Tak jak to asi je?
www.inadhled.cz Po sociálních sítích běhá článek o tom, že za úspěchem nejbohatšího Čecha pana Kellnera je něco jiného, než pouze jeho schopnosti. Údajnou hlavní postavou je exministr financí, expředseda vlády, bývalý předseda ODS a exprezident ČR Václav Klaus.
Předem je třeba upozornit na to, že o tom, jak to je, zatím nic nevíme. Ale pokud si zavzpomínáme, nemusí jít zase o tak velkou kachnu. A to je důvod, proč se tímto šokujícím oznámení můžeme zabývat.
Václav Klaus byl jedním z organizátorů kupónové privatizace. Ač se mohlo zpočátku zdát, že jde o spravedlivé přerozdělení společného majetku mezi širokou veřejnost, nakonec většina obyvatel této země přišla o svou investovanou tisícovku a navíc ztratila jakoukoliv šanci za ni něco získat, na druhé straně stála nepatrná hrstka těch, kteří měli mimo své drzosti i kvalitní informace, se kterými dokázali správně zacházet. Kde k naprosto zásadním instrukcím přišli, to je poměrně jasné. Tvůrci privatizace v tom svědomí čisté jistě nemají.
Petr Kellner údajně prvotně zbohatnul na obchodování s kopírkami. Vzhledem k tomu, že v prvních letech po sametové revoluci byl v naší zemi hlad po všem, co nás přibližovalo ke kdysi nedostižnému Západu, byl to dobrý začáteek. Moderní technologie jistě patřily k zajímavému sortimentu. Ale dokázaly dát základ k mnohamiliardovému majetku? A jak se dostal tento podnikatel k takovým akvizím, kterými udivuje celý svět? Je za tím pouze jeho genialita a neuvěřitelné schopnosti skloubené se skromností? Neznám na to odpověď. A i kdybych znal, nebylo by to nic platné.
Mezi našimi nejznámějšími podnikatelskými špičkami jsou mnozí z těch, kterým se podařily zázračné obchody, v nichž figurovaly zkrachovalé banky, státní podniky, vytunelované investiční fondy a za nimiž zůstaly nesplacené úvěry, okradení drobní akcionáři a několik lidí, kteří nepřežili z různých důvodů spolupráci s nimi. Velikost vyvedeného majetku překonává veškeré naše představy, to ani zdaleka nevíme o všem, co se kdy komu povedlo. Jisté ale je, že se vše dělo za určité podpory politiků a ani ta podpora rozhodně nebyla zadarmo.
Jak to je s Václavem Klausem a Petrem Kellnerem, to se možná časem dozvíme, ale spíše nikoliv, moentálně by jakákoliv další úvaha byla pouhou spekulací. U nás se vyšetřování týká daleko menších ryb, navíc jsou trestáni nikoliv za hospodářskou kriminalitu, ale například za to, že někoho v opilosti přejedou. Ono je totiž těžko postižitelné to, že se pár lidí na něčem domluví a dohodnutý obchod dokončí. Horší je, že nikdo ty obchody nekontroluje ve chvíli, kdy se podepisují. To platí pro státní podniky a úřady především. Právě přes ně utíká velké množství státních peněz. A to platí od prvních dní po listopadu 1989.
J3.K
