Tak se nám to vše zase posunulo

  Česká vláda konečně vydala jistý harmonogram návratu k běžnému fungování společnosti. Po tomto kroku volala řada opozičních politiků od počátku, kdy ještě nebylo jisté, nakolik dokáže koronavir řádit v českých řadách. Vzduchem létala, a dosud se objevují, čísla vyjadřující mortalitu epidemie. Z televizní obrazovky nás moderátoři v efektních rouškách již měsíc a půl bombardují zprávami s nádechem sci-fi, celosvětové šílenství má katastrofální dopady na ekonomiku, ze sousedů se stali udavači. Viděli jsme stovky záběrů zaplněných nemocnic, i když se někdo zadusil bramborou, objevil se ve statistikách těch, kteří zemřeli na následky onemocnění Covidem. Většinou říkáme, že statistiky nelžou. Tentokrát jsou natolik zfalšované, že lze uvažovat nad velmi systematickou prací světových médií a nad obavami politiků, kteří by zůstali k epidemii laxní. Žijeme ve světě, kde novináři a umělci dokážou překvapivě řídit chování zbytku lidstva. Je třeba si ještě uvědomit, že média jsou vlastněna často úzce spolupracujícími elitami a jejich moc je obrovská.

  V nastalém chaosu zapadnula nenápadně točená videa a reportáže, kdy investigativní novináři (ne takoví, jakým je Janek Kroupa a spol.)  natáčeli prázdné nemocnice, ve kterých údajně mělo docházet k přelidnění a hromadnému umírání. Týká se to Velké Británie i Německa. Naopak se manipulovalo se záběry hal plných rakví, které se objevili před mnoha roky v souvislosti s jinou událostí. Též celkové počty nakažených a zesnulých se rozchází s realitou. Dá se považovat za jisté, že dotyčný vir tady u nás byl již na přelomu roku a bez povšimnutí se s ním seznámila řada z nás. Tím pádem se šířil déle, bez preventivních opatření a vraždit začal náhle až ve chvíli, kdy se na něj začalo testovat.

  Vzpomeňte si, že první úmrtí s ním spojovaná se týkala většinou lidí, kteří byli jinak závažně nemocní a věkově patřili k starší generaci. Ta má za sebou prožitých mnoho let a opotřebení organismu je podstatně větší, navíc naprosto zdravý sedmdesátník snad neexistuje. To ani tehdy, když necítí žádné příznaky stárnutí. Naopak lidé nad 55 let pociťují následky bláznivého mládí a aktivního života více, než si často připouští. Tím pádem jsou jejich reakce na mnohé virózy tak nějak bouřlivější. Naštěstí proočkovanost naší starší generace je vlivem socialismu vyšší, což se týká i tuberkulózy. Právě díky tomu se řadíme k nejméně postiženým zemím, to i přesto, že je přikládán určitý počet úmrtí u nás neprávem Covidu-19. Pravdou zůstává, že náhled na nemoc se liší od lékaře k lékaři a pečlivě budovaná hysterie zasáhla i odborné kruhy. Někteří epidemiologové ucítili šanci stát se významnějšími, jiní veřejně říkají, že se neděje nic takového, co bychom neznali z období sezónních chřipek, dokonce ani úmrtnost nepřevyšuje obvyklá čísla. Celosvětově jde o desetiny promile, za která by mohl být koronavir odpovědný. To i přes svůj zvláštní původ.

  Vláda postupně uvolní opatření. Dopad na ekonomiku je už tak brutální, navíc se podařil schovat neschopnost ve vedení státu a zamaskovat propady, které by za normálních okolností vedly k jejímu pádu. To platí napříč celou Evropou, kterou i tak očekávala krize. Liberálové se Zelenými už nyní začali tlačit na pilu, a ještě vehementněji prosazovat nesmysl nazvaný Zelený úděl pro Evropu. Finanční ztráty se odepíšou na úkor koronavirové epidemie, nikdo ani nehlesne. Vždyť i naše Alena Schillerová tvrdí, že do stavu před hysterií se dostaneme nejdříve za 8 let. Po měsíc a půl trvajícím nicnedělání. Ochlazení přehřáté ekonomiky vyšlo na jedničku a lidé to rádi a bez protestů zaplatí. Navíc někteří z nich by odstávku běžného života chtěli prodloužit třeba až do září. Absolutní neschopnost uvědomit si fatální následky a množství osobních i společných tragédií je ukázkou ekonomického amatérismu. Strach vyvolávají obavami o zdraví školáků, kteří patří díky své přirozené odolnosti a přítomnosti brzlíku bránícímu onemocnění k nejméně ohroženým lidem. Tedy za předpokladu, že netrpí závažnou chorobou či poruchou.

  Mezitím především Němci nadále pokračují v podpoře migrace a jejich politici se předhání v tom, kdo vypustí z úst větší idiocii. A že se jim daří. Opět se spojují strany mířící právě k Zelenému údělu, to napříč Evropou. Německá vláda zavře mnohým ústa pomocí rozpuštění části finančních rezerv. Už nyní dotuje automobilky, přestože například akcionáři BMW si mezi sebou rozdělí 1.6 mld eur divident. Podaří se i schovat dlouhodobý propad zisků koncernu VW, podobně se Merkelová zachová k mnoha dalším gigantům. Držhubné bude drahé, ale jistě se vládě vyplatí. Nedávno hrozili občanské nepokoje spojené s migrací, nyní údajně popularita Merkelové stoupá. Tomu napomáhá nejen podpora koncernů a jejich zaměstnanců, ale také neochota vlády pomoci Řecku ve sporu s Tureckem. Jestliže se ve Středomoří blíží okamžik oficiálního vypuknutí války, pak Turci v Německu jsou vděční za vlažný přístup německých a potažmo i eurounijních politiků. Média u nás mlčí, ale Turecko již oficiálně požádalo o bezprecedentní vstup do řeckých výsostných vod, které beztak narušuje při akcích týkajících se zásahů v Libyi, porušuje řadu dohod a dochází ke střetům mezi oběma státy. EU i NATO se nijak zvlášť k rostoucímu napětí nevyjadřují. I tato situace je ukázkou absurdnosti vývoje v Evropě a na světě.

  Uvolňování nařízení spojených s Covidem-19 bude pokračovat. Je třeba vrátit se k normálnímu životu. Promořenost je mnohem větší, než tušíme, ještě nějakou dobu nás vir bude strašit, to i díky hysterikům a alarmistům. Svou úlohu již splnil, otestoval schopnosti vlád, zdravotnictví a mentální vyspělosti národa. Teď se zařadí mezi ostatní nemoci, se kterými umíme žít a za dva roky si ho budeme připomínat jen při splácení úvěrů a různě úspěšných pokusech o záchranu podnikání, možná i jako období, které změnilo rozložení sil a zvýšilo úroveň šmírování každého z nás. Svou váhu bude mít při poltických hrách a prezidentských volbách. A stejně vše zaplatíme my. Bez práce nejsou koláče. A teď se ukáže, jak pravdivé toto přísloví je. Ten koronavirus přišel pro mnohé v pravou chvíli. Přišel sám?

Jindřich Kulhavý