Tak se nám ty plány bortí

   Jarní pandemii označil předseda vlády Babiš za chřipečku proti tomu, co nás údajně decimuje celý podzim. No, na to, kolik ta jarní chřipka stála, je to vcelku odvážné tvrzení. Jisté však je, že první pololetí nepoznamenala ani vyšší úmrtnost, ale neznamenala dokonce ani tak velkou rezignaci podnikatelů a produktivní sféry. Tři měsíce, po které se něco střídavě zavíralo a otvíralo, byli všichni, byť se skřípěním zubů, ochotni vydržet. Léto se dalo také přežít, jen bylo podezřelé, že Prymula a spol už na začátku srpna věděli, že se blíží podzimní průšvih. Vzpomeňte si, že nám bylo tvrzeno, že přijde i chřipka a až se spojí s covidem, bude zle. Jenže chřipka někde umřela a přestala existovat, takže se muselo vystačit s naším oblíbeným koronavirem.

  Názory politiků se postupně a plánovaně měnily. Všespásnou vakcínu na něco, co nikdo nezkusil léčit, se rozhodlo vyvíjet několik společností. S předstihem to stihnuli Číňané a Rusové, následovaly Pfizer, Moderna, Astra-Zeneca, Novavax a pár dalších. Nepracují na stejném principu, nemají ani oficiálně stejnou účinnost, liší se v ceně a dostupnosti. Lze je z medicínského pohledu považovat za rychlokvašky neprošlé testováním. Reakce na jejich podání se také velmi liší, a to od bezproblémové přes alergické, případně končící zdravotními problémy a v určitých případech smrtí. Především u starší generace jde o skutečný hazard. Problémem je, že se nikdo nikdy nedozví, na co budou staří lidé umírat, protože jestliže je statistika na úmrtí na covid či s covidem sjednocená a absolutně nereflektuje na možná úmrtí v důsledku předchozích zdravotních problémů, pak nečekejme, že vůbec bude někdo zkoumat, zda li právě zesnulý senior neumřel na následky očkování.

  Dodávky vakcín se zadrhnuly. Možná je to i proto, že výrobci poznali, jak velké problémy jejich preparáty způsobují a za běhu se snaží stávající látky poupravit. Na scénu se tak dostaly mutace, o nichž bioložka Peková tvrdí, že jde o naprosto odlišné kmeny postupně vypouštěné. Jisté je, že víceméně neúčinné očkovací preparáty na původní kmen mají ještě větší problémy s těmi novými. A tak se už počítá, že k dosavadním dvěma dávkám přibyde další. Ještě se pořádně nezačalo s prvním očkováním a už se plánuje přeočkování. Řada odborníků již nějakou dobu nevěřícně kroutí hlavou, kde se bere Prymulova drzost něco takového tady nejen propagovat, ale zároveň lidem vnucovat. Exministr zdravotnictví v tom není sám, těch zarputilých hlásičů se připojilo mnohem více a jejich oponentům naopak zkouší vláda narvat do úst roubík. Absolutně je tak potřena možnost odborné diskuze.

  Jisté je, že nedostatek vakcín, které by si někteří odvážlivci, důvěřivci a lidé s omezenou schopností chápání nechali rádi vpravit do těla, a tím by možná došlo k rozvolňování, brzdí nadále dění v celé zemi. Nedůvěra k zázračným ampulkám stoupá a každý den, kdy se tu mluví o dalších mutacích a snížené účinnosti proti jiným druhům viru, opravňuje občany k nechuti jít se nechat očkovat. Povinné testování už stálo stát tolik peněz, že v blízké budoucnosti nezbude vůbec na nic. Momentálně tak stát propaguje něco, co nemá na skladu, zároveň tím podmiňuje návrat k normálnímu životu. Jestliže Blatný s Prymulou tvrdí, že pokud se proočkuje 75% obyvatelstva, na což nás těch zbylých 25% neochotných se nechat napíchat čeká, a poté bude možný návrat k běžnému životu, tedy ať už to máme za sebou a stát koná. Nemá li však potřebné množství k dispozici, pak jde o velmi nezdařenou konstrukci vedenou se záměrem poškodit nás. A je třeba konstatovat, že se to děje. Jen to nejde akceptovat do nekonečna.

   Míra trpělivosti přetéká a ekonomický propad už je katastrofální. Rezervy došly, stát naopak navyšuje minimální mzdy, čímž nutí podnikatele k vyšším odvodům za zaměstnance. Záměrné zvyšování počtu hospitalizovaných, uzavření seniorů v ústavech a omezování pohybu občanů začíná mít nedozírné následky. Pokud bude opět prodloužen nouzový stav, bude to ukázka hyenismu našich poslanců, kteří tomu dají zelenou. Ano, jedeme podle evropského manuálu. Proto je třeba z tohoto vlaku vystoupit. Už tak jsou ztráty obrovské.

Jindřich Kulhavý