Tisícileté dějiny české - DOUDLEBY-DOUDLEBOVÉ

  Název nevelké jihočeské vesnice-a bývalého přemyslovského hradu Doudleby v sobě zachoval pozoruhodné svědectví o dávné minulosti. Bývá totiž spojován s kmenem slovanských Doudlebů, údajně sídlícího v Jižních Čechách. Tento staroslovanský rod se dostal do Čech na počátku 7. století, šlo o starý kmenový název z oblasti obývané Východními Slovany. Při rozsáhlých etnických pohybech v závěru stěhování národů mohla do Čech zamířit malá část příslušníků velkého východoslovanského kmene Doudlebů.

  Jedinou stopou je právě název dnešních Doudleb. Proč ale takto nazvali Přemyslovci svůj hrad není zcela prokazatelné. Dle Kosmovy kroniky se tak jmenovala osada, která zde stála ještě před založením hradu. Do psané historie vstoupily Doudleby až na počátku 12. století, kdy jej zaznamenal kronikář Kosmas jako jeden z hradů, jimž vymezil území ovládané otcem svatého Vojtěcha Slavníkem. Existence zdejšího přemyslovského správního centra dokládají zcela nezpochybnitelné zmínky o doudlebských kastelánech žijící zde již od roku 1175. Prvním byl údajný Kochan, který tu působil od roku 1175 až do roku 1186. Dále se v Kosmově kronice můžeme dočíst o jistém správci Pilunkovi, který byl údajně na doudlebském hradě někdy okolo roku 1195 zavražděn.

  Hruškovitý terén řeky Malše zde vytvořil útvar v podobě poloostrova otevřeného směrem k východu. Většinu tohoto poloostrova zaujalo raně středověké hradiště o rozloze necelých šesti hektarů. Z východního směru byl přístup na poloostrov chráněn dvěma pásy příčných hradeb. Dodnes je relativně dobře zachován pouze vnější val a šest metrů široký příkop. Ústřední část doudlebského hradiště leží na východním okraji obce Doudleby. Původní hradní kostel, který stál bezpochyby již v době na počátku 12. století, se nazýval kostel sv. Vavřince a patrně jej stavěl již kníže Soběslav II. Bohužel po něm dodnes zbyla jen velká jáma. Jak se podařilo archeologům prokázat, tak kolem dokola stávalx hřbitov a fara.

  Samotná obec Doudleby byla založena až v době krále Přemysla Otakara II. někdy okolo roku 1268, alespoň to dokládá písemná zmínka. Jejím údajným zakladatelem byl jistý rytíř působící na dvoře krále "železného a zlatého" Čeněk z Cipína. Čeněk z Cipína byl taktéž zakladatelem starého rytířského rodu Doudlebských z Doudleb. Vytvoření jejich erbu (půl ozbrojenec tasící meč) byl patrně již za zakladatele Čeňka z Cipína. Posledním příslušníkem tohoto rytířského rodu byl jistý Petr Doudlebský z Doudleb, který se proslavil v boji proti Turkům za císaře a krále Ferdinanda I. Habsburského. Petr Doudlebský z Doudleb byl dle legendy hrdinsky zabit v jižních Uhrách. Po jeho smrti byl celý majetek včetně vesnice Doudleby zakoupen jihočeskými Rožmberky.

  Na obrázku: dnešní kostel sv. Vavřince-dle pověsti před tímto kostelem patrně stával původní kostel, založený knížetem Soběslavem II.