Tisícileté dějiny české - KLÁŠTER ZLATÁ KORUNA

  Legendy o založení kláštera sv. Markéty

  Cisterciácký klášter Zlatá Koruna se nachází nedaleko Českého Krumlova. Jeho založení se datuje do roku 1263 a byl postaven na příkaz krále Přemysla Otakara II. K jeho založení se do dnešních dob traduje pověst spojená s jeho zakladatelem, českým králem Přemyslem Otakarem II. a jeho vítěznou bitvou u Kressenbrunnu.

  Bitva, která se odehrála LP 1260 v dnešním Dolním Rakousku mezi vojáky Přemysla Otakara II. a uherského krále Bély IV., měla vyřešit spor o rakouské Štýrsko. Český král na hlavu porazil vojska uherského krále a obdržel tak dané štýrské území. Existují dvě verze a tom, jak bitva probíhala. Ta první verze je taková, že předem bylo mezi králi dohodnuto příměří a český král Přemysl ustoupil se svými vojáky od řeky a dal možnost přejít přes řeku vojsku Bély IV., aby se připravilo na levém břehu k boji. Jenže vojsko uherského krále zaútočilo na nic netušící české vojáky, kteří se ale rychle vzpamatovali a nepřítele snadno odrazili.

  Druhá verze "legendy" se odehrávala asi takto: Obě strany, jelikož jim bylo jasné, že situace, ve které se nacházejí, je v podstatě neřešitelná, se domluví, na dočasném příměří, takže český král Přemysl měl s vojskem, které dle kronik sčítalo na 40 tisíc vojáků, ustoupit a dovolit Bélovi řeku v klidu překročit. Tady pro změnu porušil příměří český král a zaútočil na brodící se uherské vojska, která byla lehce poražena.

  Těsně před bitevní vřavou se král Přemysl Otakar II. modlil k Bohu, aby bitvu vyhrál, a slíbil, že pokud uherského krále na hlavu porazí, nechá postavit klášter nedaleko Českého Krumlova a nazve jej Svatá trnová koruna. Jiná verze stavby kláštera se píše v kronikách v Bavorsku, kde údajně bavorští kupci, kteří sem přišli za vlády císaře Otty II. již v 10 století, trpěli nevýslovným hladem a strádáním. Modlili se usilovně k Bohu, aby jim pomohl a dostal je z jejich svízelné situace, a za to slíbili, pokud budou vyslyšeni, že založí ke slávě Boží kostel.

  Dnešní historici a badatelé se spíše přiklání k první verzi, tedy před bitvu u Kressenbrunnu roku 1260, kde vítězně bojoval český král Přemyls Otakar II. a po bitvě tak, jak slíbil, postavil kostel sv. Markéty, a později byl kostel přebudován na klášter Zlatá koruna. Osud ke klášteru samotnému byl nemilosrdný zejména v době husitské, kdy byl klášter Janem Žižkou z Trocnova roku 1420 husity přepaden a částečné poničen. Mnoho zdejších mnichů bylo v té době pochytáno a někteří byli i pověšeni. Husité posléze klášter vyrabovali. Mniši byli pověšeni na lípě před kostelem sv. Markéty. A po husitském válečném období byl strom (lípa) prohlášen za památným. Lípa prý údajně vypadala jako mnišský oděv s kapucí a tak se ji začalo říkat kapucínka, to podle kápí nebohých mnichů.