Tisícileté dějiny české - TAJEMNÁ MÍSTA V ČECHÁCH

  Všude na světě jsou místa záhadná, tajemná a někdy i děsuplná. Naše území Čech i Moravy nejsou výjimkou. Asi nejznámější místo je hrad Houska. Hrad byl postaven mezi roky 1270 - 1280. Pověst říká, že na místě hradu se objevila díra, ze které vylézali hrozivé bytosti. Do jámy později spustili odsouzence na smrt (výměnou za svobodu). V díře prý muž začal křičet, a když ho vytáhli, zestárnul. Později řekl, že raději zemře, než se do díry znovu vrátí. Na tomto místě postavili Housku, to aby díru utěsnili. Záhadná je hradní kaple, pod kterou se má nacházet díra do pekla. Stěny kaple jsou stále vlhké, a to v jakémkoliv počasí. Na hradě se vyskytuje i celá řada duchů. Asi nejznámější je tzv. Černý muž. Má jít o postavu v černém kápi, co nemá obličej. Některé lidi postihuje na hradě nevolnost nebo omdlévají. Někde blízko hradu se má nacházet stroj času, který objevil Karel Hynek Mácha. Použil ho a údajně měl vidět svět v roce 2006.

  Další místo, kde Vám bude běhat mráz po zádech, je jeskyně zvaná Býčí skála. Jeskyně se nachází v Chráněné krajinné oblasti Moravský Kras na Blanensku. Tomuto místu jsou připisovány tajemné rituální vraždy. Jméno Býčí Skála patrně souvisí s kultem býka a skála tento název obdržela mnohem dříve než v roce 1869, kdy zde byla nalezena soška bronzového býčka. V roce 1972 objevil v jeskyni lékař, speleolog a archeolog Jindřich Wankel tzv. halštatský pohřeb spojený s lidskými oběťmi. Šlo o pohřeb jakéhosi velmože halštatské kultury v 5. století př. n. l., jehož musely stejně jako v zemi Skytů následovat do říše mrtvých i jeho ženy, čeleď a koně. Wankel zde objevil přes 40 koster mladých žen, šperky, kostry dvou koní, zbytky látek, kusů železa a velké množství obilí. Také číši z lidské lebky, kamenný oltář a na něm dvě ženské ruce s náramky a zlatými prsteny. Tento nález interpretoval jednoznačně jako rituální. Ke skále se váže k tomuto pravěkému obřadu řada děsivých legend. Citliví jedinci zde mohou vnímat jakési „vnitřní chvění“ a v rozhlehlém labyrintu jeskyň je údajně slyšet zpěv, volání, výkřiky a objevují se podivná světla.

Vzpomínáte si na báseń ,,Svatební košile" z díla Karla Jaromíra Erbena? Velhartický hřbitov se nachází na místě bývalého pohřebiště z časů Velké Moravy. V jeho blízkosti je i hřbitovní kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1373. Právě zde se odehrál děj pověsti. Na první pohled vypadá hřbitov nenápadně, ale je zde nějaká tajemná síla, která zneklidňuje. Povídá se, že se zde prováděly obřady černé magie. Úspěšný rituál oživení mrtvého vojáka prý zde zanechal velmi zlou a negativní energii. Ve štítu kostela se objevuje několik tmavých skvrn připomínajících dívčí tvář, když se skvrny přemalují, vystoupí znovu.

Další tajemný hřbitov se nalézá v obci Noutonice v okrese Praha-západ na východním okraji vsi a obklopuje jej kostel sv. Jana Křtitele. Místní vyprávějí o hrůzostrašných situacích, jak se nemohli o dušičkovém období ze hřbitova dostat a byli tam doslova uvězněni. Hřbitovní rejdiště přízraků děsí místní pamětníky již po dlouhá léta. Přízrak mrtvé nešťastné hraběnky, podivné zvuky, poryvy větru, světélkující mlha jako na blatech. Mladá hraběnka Barbara Dlauhovesky von Langendort zde zemřela velmi tragicky, se svým koněm spadla ze skály. Pokud chcete zažít opravdu strašidelné místo, vydejte se tam.

 Další místo opředené tajemnými pověstmi je hrad Buchlov ležící na jihu Moravy. Při prohlídce vedou první kroky návštěvníků na terasu vedle vzrostlého, asi čtyři sta let starého stromu, kterému se říká Lípa neviny. Pojí se k němu dávný příběh o nespravedlivém soudu nad jistým Janem Vlčkem, osobním zbrojnošem hradního pána Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Jeho družina jednou v lese pronásledovala pytláka. Tomu se podařilo prchnout, byl v něm ale poznán Vlčkův přítel a pán proto pojal podezření, že ho Vlček nechal utéct schválně. Marně mladý muž přísahal, že je nevinný – soudní tribunál ho odsoudil za zradu a vynesl ortel smrti. Těsně před popravou Vlček požádal o splnění posledního přání: vyhrabe ze země malou lípu, zasadí ji kořeny vzhůru, a pokud se do jara zazelená, je to důkaz jeho neviny.

  Soudce prý zviklala Vlčkova jistota natolik, že se opravdu rozhodli počkat s popravou. Ke všeobecnému údivu se lípa na jaře zazelenala. Vlček byl osvobozen a hradní pán ho bohatě odškodnil. I když historka působí neuvěřitelně, sami se při návštěvě Buchlova můžete přesvědčit, že tvar větví staré lípy opravdu více než korunu připomíná kořeny. Přestože je lípa stará již několik staletí, odborníci žasnou, jak je stále zdravá a plná života.

  Lípa neviny ovšem není jedinou zvláštností Buchlova. Poněkud překvapivě působí v hradním prostředí egyptologická sbírka s originálním sarkofágem a mumií vyššího státního úředníka Nefersobeka. Mumii starou dva tisíce let z Alexandrie v roce 1828 přivezl Josef Wratislav z Mitrovic jako svatební dar sestře. Před lety psychotronici konstatovali, že mumie vyzařuje negativní energii. Říká se, že její duše asi na chladném hradě nenachází klid. A právě v místnosti, kde je uložena mumie, se také zjevuje buchlovská černá paní Hildegarda. Podle pověstí zvěstuje neštěstí a pohromy. V noci prý vychází z temného výklenku u mumie a vylétá ven oknem z věže.

  A aby toho tajemna nebylo málo, ještě do konce října si můžete prohlédnout výstavu Magie, okultismus a zednářství na Buchlově, která je součástí prohlídkové trasy. Ukazuje desítky starých knih a nalezených talismanů, amuletů a dalších předmětů sloužících k seancím a obřadům. To vše naznačuje, že poslední hradní pány z rodu Berchtoldů velmi zajímalo vše kolem magických praktik. Nakolik se jim oddávali, ovšem není zcela jasné.

Na obr: 1) hrad Houska , 2) Velhartický hřbitov, 3) hrad Buchlov