Tisícileté dějiny české - ZŘÍCENINA HRADU DĚVIČKY

  Hrad Děvičky, nebo také Dívčí hrad se poprvé v písemných pramenech připomíná za panujícího krále Přemysla Otakara I. LP 1222, kde se o něm slovanským názvem Dewiczky zmiňuje jeho první purkrabí Štěpán z Medlova. Tento rytíř byl prakticky zakladatelem slavného a mocného moravského rodu Pernštejnů. Další zpráva o Děvičkách pochází z roku 1246, a to díky nastávajícímu konfliktu mezi otcem, králem Václavem I. a jeho nehodným synem Přemyslem, budoucím králem "železným a zlatým"

  Dle archeologů byl ale hrad založen spíše až na přelomu 13. a 14. století,  je tedy spíše pravděpodobné, že v době krále Přemysla Otakara I. se jednalo spíše nežli o hrad o jisté dvě tvrze, které byly patrně napůl dřevěné. V jiné legendě se dočteme, že hrad Děvičky LP 1253 obléhali divocí Kumáni. kteří jej těžce poškodili, zejména dřevěnou střechu a částečné zděný vnitřní sál. Kumány do Českého království vyslal věčný konkurent krále Přemysla Otakara II. uherský panovník Béla IV. Ten, který byl posléze v bitvě u Kressenbrunnu LP 1261 Přemyslem II. poražen.

  Hrad Děvičky měl jako takový prý v této době obranný charakter proti uherským Kumánům. Díky archeologům, kteří zde celý terén na počátku 20. století prozkoumávali, bylo nalezeno mnoho, převážně sečných zbraních, jako např. dýky nebo krátké meče, které podle historiků opravdu Kumáni používali.

  Pokud vyjdeme od názvu Dívčí hrady, je možné, že mnohem starší původní Děvičky stály v sousedství pozdějšího stejnojmenného  středověkého hradu, jehož zříceniny dnes známe. V případě středověkých Děviček tedy mohlo jít o dva stejnojmenné hrady, z nichž ten původní. který byl založen na počátku 13. století, za krále Přemysla Otakara I. byl patrně zničen a dochoval se pouze ten o století mladší. Silné kamenné hradby, které ve středověku hrad obklopovaly, vedou k úvaze. že hrad měl především vojensko-strategický význam.

  Český král Jan Lucemburský jej na počátku LP 1334 dal v léno Hartneidovi z Lichtenštejna. Rod Lichtenštejnů měl hrad v držení až do roku 1560, kdy byl jeho poslední majitel z rodu Lichtenštejnů Kryštof nucen hrad a celé rozsáhlé panství prodat uherskému šlechtici Ladislavu Krezcenymu. Hrad ještě vystřídal několik šlechtických majitelů, jakým byl např. rod Ditrichštejnů. kteří jej vlastnili až do vypuknutí třicetileté války.

  V probíhajícím válečném období byl zejména díky Švédům hrad Děvičky silně poškozen častými požáry. Na třicet let se z hradu stala doutnající ruina, likvidaci dokončil císař a král Leopold I Habsburský tím, že zahnal na tento hrad turecké vojsko, které utíkalo z Moravy domů. Turecká armáda dokonala dílo zkázy. Dnes je hrad jen zříceninou na vysoké skále Pavlovských vrchů, přesto jej ale rok co rok navštíví mnoho turistů, a to nejen z Čech a Moravy.