To je neskutečná drzost

  Žijeme v době, kdy se svět dostal na úroveň doby tzv. ,,studené války“. Tehdy stál Západ proti státům Varšavské smlouvy a ve vzduchu bylo cítit velké napětí. Jeho uvolnění přineslo jak rozpad Východního bloku, tak i zpočátku vítanou velmi pofidérní svobodu pro řadu zemí, které toto uskupení opustily. Nějakou dobu se zdálo, že dojde ke přeměně samotného Sovětského svazu na další americkou filiálku, ovšem a naštěstí předáci rozpadající se velmoci si včas uvědomili rizika spojená s vpuštěním západního kapitálu. Přestože svaz opustila řada republik, Rusko a Bělorusko si zachovaly nezávislost a díky Putinovi a Lukašenkovi zůstaly silnou protiváhou americké rozpínavosti. Minsk na rozdíl od Kyjeva ustál obdobu Majdanu a stojí nadále po boku Moskvy. Sice za to snáší podobnou nenávist, ale má za to svou jistotu v tom, že nebude vydrancován po vzoru České republiky či Ukrajiny.

  Západ si doslova hýčká ty, kteří se staví proti režimům neochotným se mu podřídit. V Bělorusku to byla kandidátka na prezidentský úřad Svjatlana Cichanouská. Tu po prohraných volbách, které se Západu nakonec díky mnoha bezpečnostním opatřením nepodařilo zmanipulovat (řev liberálů byl slyšet po půlce světa), zvali do parlamentů mnoha zemí a dělali z ní ikonu odporu proti běloruskému režimu. Západ ji měl připravenou podobně jako kdysi u nás Havla. Tyto loutky jsou totiž po dosazení do funkcí předurčeny k plnění předem připravených plánů a k ochraně zájmů těch, kteří investovali do spuštěných politických změn. Kdo jiný než občan České republiky by o tom mohl dlouhosáhle vyprávět? Z kdysi samostatného československého státu zůstalo torzo, kterému vládne stejně nedemokratická, ovšem mnohem neschopnější vláda, jako tomu bylo za socialismu. Podobné to je na Ukrajině, kde to to ,,dotáhli“ až k válce z Ruskem dlouhodobě plánované. Tamní sluhové Západu v čele se Zelenským by se bez podpory států NATO neudrželi u moci ani rok.

  Navalného  Západ uctíval o to usilovněji, že se postavil proti Putinovi. Takových lidí není v Rusku mnoho, Navalnyj se tedy hodil. Nemá nyní cenu posuzovat, byl li za svou opoziční snahu perzekuován a vězení bylo důsledkem politického boje nebo vyústěním skutečného kriminálního chování spojeného s defraudací, nebo byl li kdysi otráven či šlo opět o divadlo, nyní prostě zemřel. Okolnosti smrti se nikdy nedozvíme, přičemž vinou za ni může být nařčen moskevský režim stejně jako za cokoliv jiného, aniž by na tom nesl podíl. Lidé umírají v poslední době často bez udání důvodu, ačkoliv právě těch úmrtí spojených s problémy s krví a srdcem je prostě hodně. Kdyby nešlo o Navalného, nikdo by se tím nezabýval. Je však drzostí Západu vyzdvihovat právě jeho, když ve věznicích spravovaných v ,,nejdemokratičtějších“ státech zůstává mnoho odpůrců těchto režimů a ani smrt se jim nevyhýbá. Jedním z nich byl například Srb Miloševič souzený navíc mezinárodně. Naopak mnoho hromadných vrahů dožilo v klidu a ještě jsou oslavováni. Třeba Albrightová, pár amerických prezidentů a dalších.

   Zapomenout nesmíme ani na ikony a oběti odporu proti západním hodnotám, kterými jsou Julian Assagne (WikiLeaks), Tommy Robinson, částečně Elon Musk jdoucí proti americkým Demokratům, nit suchá nezůstává dokonce ani na exprezidentovi Donaldu Trumpovi. A to tu máme například ještě represe vůči AfD v Německu. Ona ta západní demokracie dost skřípe. I v našich věznicích už jsou opět političtí vězni, zatímco skuteční grázlové se scházejí ve Strakovce. A když už je Navalnyj mrtvý, připomeňme si, kolik podivných úmrtí zaznamenali investigativní novináři kolem rodiny Clintonových v dobách jejich největšího progresu. Nebo na vězněného Epsteina, což zločinec byl, označeného za sebevraha, přičemž právě on byl hlavním článkem k rozklíčování seznamu pedofilů a obchodníků s bílým masem, jehož služby využívalo skutečně velké množství uznávaných celebrit. Kauza Navalnyj je jen vytržením z kontextu skutečného dění kolem něj a celá ta komedie má vytvořit dojem, že byl významným Putinovým protihráčem.

  Vraťme se domů. I u nás máme politické vězně. Ne takového kalibru, jako byl Navalnyj, ale Patrika Tušla zavřeli, u organizátora demonstrací Vrábela se o to snaží, zakladatele PRO Rajchla dehonestují stejně jako předsedu SPD Okamuru. Čekáme, kdy začne vadit Filip Turek vstupující do politiky. Nyní si vládní klika všímá blogera a zemědělce Vidláka (Sterzyk), který přešel od psaní knih o pěstování plodin k politické aktivitě a dokonce si ,,dovoluje“ spolupracovat s Kateřinou Konečnou stojící v čele vzkříšené, ovšem už jinak se prezentující KSČM. Přitom právě Konečná je ukázkou toho, že vývoj existuje a srovnávat ji s Jakešem prostě není možné a připomíná nám to, že ani Ruská federace nemá se Sovětským svazem mimo hrdosti nic moc společného. A to se upřímně přiznáváme, že jsme stále před komunisty ve střehu, nicméně jako škodnou vnímáme především Pětikoalici, liberály a progresivně zákeřné Piráty, v Evropě kompletní EU a celosvětově USA, NATO a organizace podobné WEFu, FEDu a BlackRocku. Jména jedinců by tvořila dlouhý seznam a stala by se inspirací k postavení dalších vězeňských komplexů. Toho se bohužel nedočkáme. Nedejte se tedy opít rohlíkem a nevěřte tomu, čím nás krmí mainstream. Navalnyj v Kremlu byl jen vlhkým snem západních liberálů. A mrtvý jim možná slouží více než živý.

Jindřich Kulhavý