Trikolóra ve znaku mluví za vše

  Oficiální představení strany a organizačního výboru začalo v 15.hodin v 27.patře Erbia kongres centra na Pankráci. Moderování se ujal Marek Vašut, který předeslal, že není přítomen z důvodu vlastní angažovanosti ve straně, nicméně souhlasí s hlavními myšlenkami vedoucími k založení Trikolóry. Mimo sympatizantů a budoucích členů Trikolóry byli pozváni i novináři. Václav Klaus nejdříve promluvil o důvodech, které jej dovedli k přesvědčení, že je třeba začít konat a založením strany odpověděl na dehonestační postupy vedení ODS. Zároveň již delší dobu zastává politické názory rozdílné od oficiální ideologie Petra Fialy a jeho blízkých spolupracovníků. Tento krok je tak logickým vyústěním rozdílných názorů a zároveň určitou nadějí pro ty, pro které je situace v České republice neuspokojivá.  Co je tedy základem pro další rozvoj? Prohovořil o základních pilířích, kterými je návrat České republiky zpět pracujícím občanům, změna daňového systému, úloze rodiny, která musí být tvořena otcem, matkou a jejich dětmi. Dále je třeba zmínit potřebnou změnu daňových zákonů, napravit chyby ve školství, udržet českou korunu.  Je jisté, že se okruh problematiky přeurčené k řešení bude postupně rozšiřovat. 

  Argumenty přednesené Václavem Klausem ml. byly řečeny srozumitelně, jednoznačně a přijaty potleskem přítomných. I přesto neunikl pozornosti jistý novinář, který při zmínce o české koruně utrousil poznámku o tom, že Klaus by radši rubl. A je třeba si přiznat, že jiskření mezi představiteli Trikolóry a médii budou asi častější. Po úvodním slovu byli představeni ostatní členové organizačního výboru, kterých je i s Václavem Klausem devět, a měli možnost sami sebe uvést, po nich přišli na řadu i koordinátoři jednotlivých oblastí. Je třeba si říct, že mezi diváky byli i známí ekonomové Pikora a Ševčík, dále řada jiných osobností a z úst moderátora akce Vašuta zazněla i zdravice od senátorů, například od Ivo Valenty. Vzápětí při zahájené tiskové konferenci čelil Václav Klaus některým dotazům přítomných novinářů, z nichž u některých rozum zůstával stát. Na dotaz týkající se blížící spolupráce s jinými politickými stranami Klaus odpověděl, že nejdříve je třeba hodně pracovat bez myšlenek na možné preference, teprve poté přemýšlet o nějaké spolupráci. Zároveň nastínil pravděpodobný přesun některých senátorů a poslanců Parlamentu ČR z jiných stran právě do Trikolóry. Nicméně z nestrannosti některých médií je už nyní jasné, že proti Trikolóře nebudou stát jen všichni ostatní konkurenti, ale také velká část liberálně smýšlejících novinářů žijících z propagace těsné spolupráce s EU.

  Vznik konkurenčního politického subjektu dal podnět k reakcím některých lídrů parlamentních i mimoparlamentních stran.  Zatímco Petr Fiala se tváří, jako by se zmiňoval o nicotném odpadu, Miroslav Kalousek zvolil útočnou rétoriku, neboť jinak už ani jednat neumí. Naopak Petr Mach popřál Trikolóře úspěch. Vznik tohoto hnutí je jednou z možností, jak vybudovat silnou pravicovou stranu s návazností na demokratické principy představované pravicí v dobách, kdy bylo spektrum stran jasně rozdělené. Pravděpodobnost odebrání jistého počtu hlasů SPD, ODS a Topce je vysoká, přičemž to může znamenat konec Top09 v Čechách.

  Abychom však nebyli jen optimističtí, okamžitě začala válka na sociálních sítích a v médiích. Protitrikolórovská kampaň začala místy dříve, než bylo hnutí představeno. Rychle vzniklo několik fejkových profilů, dokonce webové stránky budící dojem, že jde o ty oficiální. Je třeba velmi pečlivě rozlišovat, na co a jak reagovat. Žijeme v době, kdy fair play je pro mnohé neznámým pojmem. Nejbližší měsíce budou znamenat pro všechny potencionální členy Trikolóry mnoho práce, bude třeba se vyhnout infiltraci zvenčí, která se jistě už připravuje. Osobnost Václava Klause je jistou garancí politické vyspělosti, morální odolnosti a fyzického nasazení. U jeho kolegů z přípravného výboru lze očekávat loajalitu. Počet členů strany rychle poroste, protože názory zastávané Klausem se nesou v duchu vlastenectví, rodiny a logiky. To jsou atributy spojené s prosperujícím státem a šťastným občanem. Na druhém břehu budou stát mimo médií také většina politických oponentů, neziskový sektor a pravděpodobně i jednotlivci závislí na dění v Evropské unii. Trikolóra má před sebou těžký boj o přežití, může očekávat řadu podpásovek, ale pokud se jí podaří překonat počáteční těžkosti, čeká ji zajímavá budoucnost. Můžeme jen doufat, že nadšení zakladatelů i prvních členů překoná všechny těžkosti a Trikolóře se podaří najít si své místo v dalším dění v České republice. Jde o určitou naději, ve kterou je třeba věřit.

J3.K