V Anglii to řeší po svém a jinak

  Co za tím můžeme vidět, uvědomíme li si, že jde o razantní obrat? Především je třeba si říct, že Velká Británie patří k evropským velmocem, zároveň se stala eurounijním rebelem a odešla z EU, to i přes odpor Skotska. Odmítla se nadále podílet na sebedestrukci v rámci přebírání moci evropskou politickou liberální svoločí. I tak má samotná hodně starostí podobných těm řešených v zemích řízených Bruselem. V podstatě se v mnohém od EU neliší, takže se spíše zdá, že Londýn odmítal především nadvládu Berlína. A dostává za to pořádně zabrat i po svém odchodu z tohoto šíleného spolku, zvláště když má v zádech lehce proradnou skotskou vládu.

  Koukneme li přes Lamanšský průplav, uvidíme zemi plnou černochů a Arabů, odzbrojené a na ulicích bezmocné policisty, vysokou kriminalitu s náboženským podtextem. Už dávno nejde o výjimečně postavenou královskou rodinu, byť právě ta patří k nejbohatším světovým elitám a některých událostech v ní by se daly psát romány, často nepříliš oslavující výjimečnost jednotlivých členů. Nad všechny vyčnívá královna Alžběta a již mnoho let zesnulá princezna Diana. Kolem možné budoucí královny se událo mnoho věcí, často byla vyzdvihávána, občas idealizována. To je u mučedníků běžné a ona byla do této role posunuta již za svého života. Mimo to se tam jezdí vlevo a používají tam často jinou než metrickou soustavu. Jinak má však Velká Británie s EU stále mnoho společného.

  Stejně, jako na zbytku Starého kontinentu, britská vláda podporuje zelený fašismus, za což může sňatek premiéra Johnsona se zelenou aktivistkou, omezování rychlostí, průnik islámu na své území, respektive nijak mu nebrání. Právě v Anglii se nejvíce uchytilo nové náboženství nazvané Black Lives Matter, což se projevuje tolikrát vysmívaným poklekáváním před fotbalovými zápasy. Pravdou zůstává, že už v anglickém fotbalu převažují hráči tmavé pleti a muslimských zvyků. Jenže v hledišti je stále převaha bílých platících diváků. Angličané patří k zemích stojícím proti Rusku, přestože letošního vítěze Ligy mistrů Chelsea vlastní bohatý Rus Roman Abramovič. Vzpomeňme však na uměle vytvořenou aféru kolem dvojitého agenta Skripala. Také covidhysterie měla ve Velké Británii svou úrodnou půdu, takže nynější obrat, který jsme u vlády zaznamenali, je tak trochu podezřelý.

  Je tedy možné se ptát, proč se tomu tak děje? Možností je více. Zrušení všech opatření vláda vysvětluje proočkovaností národa, kdy první dávku dostalo více jak 50% obyvatel. Je třeba si připomenout, že Astra-Zeneca, tedy vakcína nepracující na mRNA principu, je britsko-švédská společnost, takže na ostrovech je používána nadále. Nicméně Britům možná došlo, že vyhazují peníze oknem, protože zjišťují, že patoky z injekčních stříkaček jsou proti virům neúčinné. A Velká Británie bojuje ekonomicky sama za sebe a nemůže čekat, že by jí v Bruselu vytisknuli další kamiony liber a poslali je do hroutící se ekonomiky stejně, jako to dělají s eury ve zbytku Evropy. Takže se rozhodnuli vše otevřít, nechat na lidech a spíše pozorovat, co to udělá. Může se tak stát, že Velká Británie bude za dva tři roky zemí, kde se covid buď vytratí, nebo se s ním naučí žít a pracovat. To vše v době, kdy naši začínají opět přitvrzovat.

  Druhou možností je přesný opak. Tedy to, že byla Velká Británie vytipována jako země, na které nám všem ostatním ukážou, že se bez covidového teroru neobejdeme. Jak víme pro elity typu Rockefellerů, Rothschildů a Sorosů národní státy neexistují. Globalisté hranice neuznávají a svůj vliv považují za bezmezný. Takže vybrat si kterékoliv území pro své experimenty je pro ně snadné. Zatímco se Rusové používající vakcínu Sputnik pracující podobně jako Astra-Zeneca na jiném principu než třeba Pfizer uchylují k plošné povinné vakcinaci, Britové od toho budou osvobozeni a chvilku se počká, co to udělá. V EU dominují Němci s Pfizerem, tam se jede drsná mRNA doktrína, která má dovést Evropany k řízené sebedestrukci kontaminovaným jedem používaným v experimentálním režimu, za který nikdo oficiálně nenese zodpovědnost.

  Je pravděpodobné, že budeme zahrnováni zprávami o vymírající Velké Británii a nutnosti jít jinou cestou. Stejně jako zvěstmi o tom, že ekonomika řízená Londýnem dostává bez EU smrtelné rány, což samozřejmě není pravda. Přitom, kdyby se Britové dokázali zbavit přivandrovalců, vrátili se k lásce k sportovním autům s výkonnými motory a Greta by zařídila, aby se na ostrovech o 10°C oteplilo a méně pršelo, tak by asi to ježdění po levé straně tolik nevadilo a dalo by se tam žít. Jenže všude je něco a vezmeme li v potaz i možnost zmizet z Evropy úplně, asi bychom i tak Anglii ze spektra zájmu vyřadili. Tedy s výjimkou fotbalistů, kteří si tam vydělávají slušné peníze. Anglii však aspoň v otázce boje s covidovou chřipkou držíme palce a doufejme, že se ukáže opodstatněnost rozhodnutí britské vlády.

Jindřich Kulhavý